V poslední době se čím dál víc mluví o tom, že by školy měly zakázat mobilní telefony. Zní to jednoduše: zakázat, schovat a problém je vyřešen. Ale upřímně – kdy bylo výchovné "prostě to zakážeme" někdy opravdovým řešením?
Zamysleme se – co tím zákazem sledujeme? Chceme děti chránit před nástrahami sociálních sítí? Ulehčit učitelům výuku? Podpořit kamarádství o přestávkách? Nebo zlepšit známky?
Všechny tyto cíle jsou důležité, ale žádný z nich se nedá vyřešit tím, že telefon prostě zmizí ze školní tašky. Svět dětí a technologií je dnes mnohem složitější. A takový zákaz může být spíš přehlížený než respektovaný.
Bez telefonu? Panika!
Dneska je mobil něco jako prodloužená ruka. A když ho nemáme na dosah, spoustě lidí – nejen teenagerům – naskočí nepříjemný pocit. Strach, že jim něco uteče. Nervozita, že nejsou "v obraze". A právě tohle je něco, co děti potřebují pochopit a zvládnout. Ne před tím utíkat.
Zakazovat mobil je asi jako zakazovat sladkosti – možná krátkodobě pomůže, ale dlouhodobě to problém jen schová pod koberec.
Škola jako tréninkový prostor
Mobilní telefony jsou realita. A školy by měly být místem, kde se děti učí s realitou pracovat – ne ji ignorovat.
Je to ideální prostředí, kde se dá mluvit o tom, jak zvládat závislost na notifikacích, jak poznat manipulaci na sociálních sítích, jak se chránit před kyberšikanou nebo jak se nenechat strhnout algoritmem, který nás nutí scrollovat dál a dál.
Škola může být místem, kde si děti zkusí dát na měsíc pauzu od mobilu – a zjistí, že svět je bez něj možná barevnější, než čekaly.
Mediální gramotnost: Schopnost budoucnosti
Pokud je něco, co děti dneška opravdu potřebují, pak je to schopnost pracovat s technologiemi zodpovědně. Naučit se rozeznat, co jim škodí a co jim pomáhá. A to se neučí zákazem. Učí se praxí, diskusí, zkušeností.
A kde jinde, než právě ve škole, by na to měly dostat prostor?
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
