Příliš starostliví rodiče svému dítěti více škodí, než prospívají. Jejich styl výchovy a péče totiž vede ke vzniku úzkostné psychiky u potomka. Podle londýnských vědců je známo delší dobu, že se úzkosti šíří rodinou a přenášejí z generace na generaci. Nikoli však geneticky, ale právě stylem výchovy, který se také přenáší z rodičů na potomky. A přílišná starostlivost a strach o dítě u něj vedou ke vzniku úzkostné poruchy.
Dokazuje to výzkum jednovaječných dvojčat, která byla rozdělena po porodu. Tyto děti mají shodné geny, proto je jisté, že vlastnosti, kterými se liší, získaly vlivem okolností (prostředí, výchova, společnost), a nikoli výsledkem součinnosti genů. Přitom bylo prokázáno, že jedno dvojče vychované příliš starostlivě bude úzkostné, zatímco druhé, jehož výchova nebyla tak upjatá a starostlivá, úzkostmi netrpí.
„Tato studie představuje mezník, protože je první, která jasně stanovuje časný přenos úzkostných symptomů z rodičů na děti. Nejde přitom o jejich sdílené genetické pozadí, ale spíše o způsob, jímž úzkostní rodičové vychovávají své děti,“ tvrdí doktor Robert Freedman z King’s College London.
Úzkostní rodiče by se tak měli ovládat při výchově potomků a nepřenášet své strachy a přílišné obavy na své děti.
„Zatímco přirozenou tendencí, když má dítě strach, úzkost a je nervózní, je ochránit ho, může být mnohem prospěšnější podporovat ho v podnikání drobných věkově přiměřených rizik. To ho naučí, že svět je obecně bezpečné místo pro život a že dokáže zvládat situace, které se jeví zpočátku jako stresující,“ tvrdí profesorka Thalia Eleyová z King’s College London.
Sledujte nás na sociálních sítích:
