Ještě před několika lety se lidé snažící se dokazovat svůj vyšší společenský status chlubili exotickou dovolenou či novou golfovou výbavou. Sociologové z Harvardovy univerzity ale tvrdí, že tohle už dávno není moderní. Dnes se musejí ti, kdo chtějí být někým „víc“, chlubit hektickým životním stylem.
„Filmy, časopisy a populární televizní pořady často zdůrazňují nadbytek peněz a volného času jako symbol bohatství. V posledních letech ale zobrazování bohatých relaxujících u bazénu či na jachtě, hrajících tenis či pólo vystřídaly reklamy představující velmi zaneprázdněné jedince, kteří pracují dlouhé hodiny a mají nedostatek volného času. Představování zaneprázdněnosti v práci a nedostatek volného času funguje jako viditelný signál statusu v očích okolí,“ tvrdí docent Neeru Paharia z Harvardovy univerzity.
Málo času, hodně peněz?
Jeho závěry vyplývají z analýzy mediálních výstupů ve
Wall Street Journal a podobných periodicích určených bohatým a úspěšným. Ale sám docent Paharia uznává, že tento koncept nefunguje univerzálně napříč všemi kulturami. Kupříkladu jeho výzkum v Itálii prokázal, že společnost jihoevropské velmoci stále vnímá jako symbol vysokého statusu a bohatství nadbytek volného času v luxusních letoviscích a trávení času aktivitami pro nejbohatší.
„Nicméně jsme odhalili alternativní typ okázalé konzumace, která funguje změnou zaměření se z okázalosti a vzácnosti zboží na okázalost a vzácnost jedince. Představa lidí o společenském postavení je psychologicky ovládána vnímáním, že zaneprázdnění jedinci mají žádoucí vlastnosti, které z nich činí žádoucí a nedostatkové jedince,“ dodává Paharia.
Pozor na přesčasy
S hektickým životem spousty z nás souvisí i fakt, že své práci obětováváme stále víc času. Pracovní doba není přesně ohraničena, a tak mnozí z nás tráví v zaměstnání večery, ale i víkendy. A to se začíná projevovat i na našem zdraví.
Profesoři z Australské národní univerzity tvrdí, že pracovní týden dlouhý více než čtyřicet hodin nemůže v moderní zrychlené době plné technologií fungovat v souladu s lidským zdravím. Nikdy v historii totiž práce nebyla tak stresující ve smyslu zátěže kladené na psychiku. Nikdy nebyl pracovní den tak rychlý a pracujícího nerozptylovalo tolik technologií jako dnes. Především přesčasy náročných povolání v kancelářích pak výrazně zvyšují riziko onemocnění vážnými chorobami.
„Dlouhá pracovní doba poškozuje fyzické a mentální zdraví člověka, protože zkracuje dobu, kterou může člověk věnovat řádné stravě, pohybu a péči o sebe,“ vysvětluje doktor Huong Dinh.
Podle analýzy pracovní doby osmi tisíc pracujících z nejrůznějších oborů by ženy neměly pracovat déle než čtyřiatřicet hodin týdně, muži devětatřicet. Nad tento limit už platí také svým psychickým a fyzickým zdravím.
Sledujte nás na sociálních sítích:
