Ženy pracující déle než devět hodin denně častěji trpí depresemi. U mužů dlouhý pracovní den takový vliv na nárůst deprese nemá. A zřejmě proto, že se moc nepodílejí na chodu domácnosti, takže po skončení pracovní doby už mají volno nebo se věnují sobě. Nicméně z výzkumu sociologů z Londýnské univerzity vyplývá, že oběma pohlavím neprospívá duševně práce o víkendu. Ženy i muži pracující v sobotu a neděli častěji trpí depresemi.
Výsledky se opírají o analýzu duševního zdraví u dvaceti tisíc Britů a srovnání s délkou pracovního dne. Z výsledků vyplývá, že deprese z dlouhých pracovních dní mají spíš ženy než muži, ale že oběma pohlavím zvlášť škodí práce o víkendu.
„Tohle je jen srovnávací studie, takže ačkoli nemůžeme stanovit jasnou příčinu, víme zároveň, že ženy po pracovní době doma čeká většina péče o domácnost a děti, což vlastně vede k mnohem delší pracovní době, než jakou mají muži,“ tvrdí autorka výzkumu doktorka Gill Weston z Londýnské univerzity.
Nejen duše, ale i tělo
Nicméně podle jiné studie neohrožuje dlouhá pracovní doba u žen pouze jejich duševní zdraví, ale i to tělesné. Vědci z Ohia sledovali 7,5 tisíce osob po dobu dvaatřiceti let. A prokázali, že přesčasy a dlouhé pracovní dny výrazně zvyšují riziko onemocnění srdce, rakoviny (krom rakoviny kůže), artritidy, astmatu a diabetu. U žen pak bylo riziko vyšší než u mužů.
„Lidé, kteří si zvyknou pracovat dlouho a pracují tak mnoho let, dokonce celá desetiletí, jsou opravdu náchylní onemocnět mnohem častěji chronickými a potenciálně smrtelnými chorobami později v životě. Je to patrné u mužů, ale ohromně viditelné u žen,“ tvrdí profesor Allard Dembe z Ohio State University, podle něhož jsou na tom svobodné matky úplně nejhůře.
Pracovní týden dlouhý šedesát hodin zvýší u žen riziko onemocnění srdce a cév, nekožních typů rakoviny a diabetu trojnásobně.
Sledujte nás na sociálních sítích:
