Průměrná mzda v Česku reálně klesla. Poprvé od roku 2013

Kromě koronaviru má na svědomí reálný pokles průměrné mzdy také inflace. Ceny spotřebitelského zboží rostly, zdražilo nejen ovoce a maso, ale také elektřina. Dobrou zprávou je zrušení superhrubé mzdy, díky které by si zaměstnanci na výplatní pásce mohli přilepšit i o několik tisíc korun měsíčně. Zajímá vás, jak vysokou superhrubou mzdu máte? Využijte online kalkulačku čisté mzdy.

Hotelnictví a gastronomie v krizi

Nejvýraznější propad pocítili zejména zaměstnanci v ubytování a gastronomii, kterým platy klesly o 11,8 %. Druhým nejvíce postiženým odvětvím pak byly nemovitosti, kde se mzdy snížily o 5,7 %. Platy českých zaměstnanců nejen klesaly, ale také rostly. Na výplatách si však letos přilepšili pouze zaměstnanci ve státním sektoru, například ve zdravotní a sociální péči, to bylo v průměru o 5 %.

Dvě třetiny lidí na průměr nedosáhnou

Více než dvě třetiny lidí ve skutečnosti na průměrnou mzdu ale ani nedosáhnou, 24 % českých zaměstnanců podle výzkumů pak žije od výplaty k výplatě a na pokrytí nenadálých výdajů nejčastěji využívají kreditní kartu nebo krátkodobé půjčky. Pokud bychom se na růst mzdy podívaly optikou krajů, nejvíc platy rostly už tradičně v Praze, kde průměr činil 42 435 korun, naopak nejnižší výplaty mají lidé ve Zlínském a Pardubickém kraji, kde se pohybují těsně nad hranicí 30 000 korun.

Vzhledem ke krizi způsobené koronavirem a stagnací ekonomiky odborníci reálný pokles mezd ale považují za střídmý. Ve druhém čtvrtletí navíc stát přispíval na mzdu zhruba 800 000 zaměstnanců v soukromé sféře, čímž v podstatě uměle navyšoval platy, které by reálně bez této pomoci klesaly. Firmy pak v rámci úsporných opatření v první řadě škrtaly různé benefity, příspěvky a bonusy, v krajních případech pak snižovaly samotné výplaty.