13.01.2016 | Sex a vztahy
Rozchod a odmítnutí protějšku, kterého milujeme, patří k nejbolestnějším zážitkům života. Fyzickou a emocionální bolest to způsobuje ženám i mužům. Ženy zpočátku trpí více, ale zotavují se nakonec lépe. Ovšem na to, zda se z rozchodu dokáže člověk poučit a přejít ho, má vliv také to, jak vnímá psychologii osobnosti. Jedinci, kteří nevěří, že se člověk může změnit (osobnostně růst), se z rozchodu nevzpamatují ani po letech a tahají si bolest do dalších vztahů.
Psychologové ze Stanfordské univerzity v Kalifornii zjistili, že skutečně individuální vnímání psychologie osobnosti ovlivňuje silně to, jak člověk prožívá a zpracovává odmítnutí partnerem a rozchod. Obecně vzato se lidé dělí zhruba na dvě skupiny. Jedni vnímají osobnost jako fixní (pevně danou) a nevěří, že se může s věkem měnit (vyvíjet a růst). Naopak druzí jsou orientovaní na růst a vývoj a věří, že se člověk může změnit. První skupina rozchodem vážně trpí i po letech a navíc se nevzpamatovává nikdy zcela a přenáší tuto bolest do dalších vztahů. Druhá se naopak umí s rozchodem vypořádat a vzpamatovat lépe.
První (fixní osobnost) skupina totiž vnímá rozchod jako jistý obrázek o sobě, tedy vnímá ho jako vlastní chybu a selhání. To má samozřejmě negativní vliv na vnímání vlastního já a vede k nepříjemným důsledkům v osobním životě. Druhá skupina, i když odmítnutím také trpí, se naopak dokáže z rozchodu poučit a uvědomuje si, že je to životní etapa a zkušenost, kterou ovlivňuje více faktorů.
„Tento výzkum dokazuje, že základní myšlenky o osobnosti můžou přispět k tomu, zda se člověk zotaví, nebo zda zůstane zabředlý v bolesti z rozchodu a odmítnutí,“ tvrdí doktorka Carol Dwecková ze Stanford University.
„Zkušenost s tím, že vás odmítne někdo, u něhož jste si mysleli, že vás miloval, pak vás lépe poznal a změnil názor, může být zvláště významnou hrozbou pro já a může lidi dovést ke zpochybňování toho, kým vlastně jsou,“ tvrdí spoluautorka Lauren Howeová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
