Děti dnes přicházejí do kontaktu s kosmetikou mnohem dříve než před několika lety. Ve třídě se řeší oholené nohy, upravené obočí i první řasenka, a rodiče často tápou, kdy je správný čas začít. Jediná univerzální odpověď neexistuje. Důležité je vnímat věk dítěte, jeho zralost, důvod zájmu o kosmetiku i to, zda je pod tlakem okolí.
Když dcera řekne: „Ale ostatní holky už to mají“
Většina rodičů podobnou větu alespoň jednou uslyší. Dcera může přijít domů s tím, že se jí spolužačky smějí kvůli tmavším chloupkům na nohou, hustému obočí nebo tomu, že se jako jediná ještě nelíčí. Pro dospělého může jít o maličkost, pro dítě v citlivém období dospívání ale často představuje velké téma.
Doba se zkrátka změnila. Zatímco dříve začínaly dívky s holením nebo první kosmetikou až na druhém stupni, dnes se podobná přání objevují i kolem jedenáctého či dvanáctého roku. Neznamená to automaticky, že každá dcera musí dělat totéž co její kamarádky. Je ale dobré její přání nevysmívat ani neodbývat slovy, že na to má ještě spoustu času.
Zájem o úpravu vzhledu nemusí být známkou marnivosti. Dítě se může jednoduše chtít cítit dobře ve svém těle, zapadnout mezi vrstevníky nebo získat větší sebejistotu. Úkolem rodiče není všechno bez výhrad povolit, ale vést klidný rozhovor. Zjistěte, proč dcera kosmetiku chce, co konkrétně jí vadí a jak si danou změnu představuje.
Holení nohou není otázkou přesného věku
U holení nohou nebo podpaží není nutné stanovovat přísnou věkovou hranici. Některé dívky začnou mít výraznější ochlupení už na prvním stupni, jiné ho začnou řešit až o několik let později. Rozhodující by měla být především osobní potřeba dítěte, nikoli kalendář.
Pokud dcera cítí, že jí chloupky vadí, stydí se kvůli nim nosit sukni nebo kraťasy, případně se kvůli nim stává terčem poznámek spolužáků, může být holení jednoduchým řešením. Není důvod, aby dítě trpělo jen proto, že rodič považuje podobnou úpravu za zbytečnou.
Stále se také opakuje mýtus, že po prvním oholení budou chloupky růst hustší, tmavší nebo rychleji. Ve skutečnosti se jejich počet nezměnil. Po oholení mohou na dotek působit hrubší, protože jsou zastřižené v širší části, ale nevznikají nové chloupky ani se nezvyšuje jejich hustota.
Pokud se rozhodnete holení dovolit, věnujte čas vysvětlení správného postupu. Dcera by měla používat vlastní čistou žiletku, holit se opatrně, ideálně po sprše nebo koupeli, a pokožku následně ošetřit jemným hydratačním přípravkem. Pro citlivou pokožku může být vhodnější elektrický holicí strojek nebo depilační krém určený přímo pro mladistvé a citlivou kůži.
Úprava obočí vyžaduje opatrnější přístup
Obočí bývá pro dospívající dívky citlivým tématem. Hustší obočí, srůstající chloupky mezi obočím nebo výrazný tvar mohou být důvodem, proč dcera zatouží po pinzetě. Právě tady se vyplatí nenechat ji experimentovat úplně samotnou.
Neuvážené vytrhávání může vést k nerovnému tvaru, mezerám nebo obočí, které je příliš tenké. Dětský pokus o úpravu navíc často vzniká ve chvíli, kdy je dcera sama doma, má po ruce pinzetu a chce rychle vypadat jako oblíbená influencerka. Výsledek pak může být spíše zdrojem stresu než radosti.
Pokud s úpravou souhlasíte, začněte velmi jemně. Není nutné měnit přirozený tvar obočí, často stačí odstranit několik chloupků mezi obočím nebo viditelně mimo jeho linii. Ve vyšším věku, přibližně kolem čtrnácti let, můžete zvážit i návštěvu kosmetičky, která obočí upraví přirozeně a poradí s další péčí.
Zásadní je vysvětlit dceři, že nemusí mít stejné obočí jako někdo jiný. Přirozené rysy obličeje jsou součástí jejího vzhledu a trendy se neustále mění. Co je dnes považováno za ideální, může být za pár let úplně jinak.
První make-up nemusí znamenat výrazné líčení
Líčení je oblast, ve které rodiče často nastavují hranice nejčastěji. Je pochopitelné, že nechcete, aby dvanáctiletá dcera chodila do školy s výraznou vrstvou make-upu, černými linkami a tmavou rtěnkou. Na druhou stranu úplný zákaz někdy vede jen k tomu, že si dítě kosmetiku koupí samo, pravděpodobně bez vašeho dohledu a bez ohledu na její kvalitu.
Rozumnější cestou bývá kompromis. Pro první seznámení s líčením se hodí tónovaný balzám na rty, lesk, průhledná řasenka, jemný korektor na pupínek nebo lehký tónovací krém. Taková kosmetika může podpořit pocit upravenosti, aniž by působila příliš dospěle.
U dívek kolem čtrnácti či patnácti let bývá zájem o make-up výraznější. V tomto věku je vhodné mluvit nejen o tom, co je „dovolené“, ale především o péči o pleť. Každý make-up je nutné večer důkladně odlíčit, štětce a houbičky pravidelně čistit a nepůjčovat si kosmetiku s kamarádkami. Sdílení řasenky, rtěnky nebo houbiček může způsobit podráždění pleti či šíření infekcí.
Důležitější než zákaz je důvěra
Kosmetika může být pro dospívající dívku způsobem, jak hledat vlastní styl a vyjadřovat svou osobnost. To ale neznamená, že rodiče nemají právo nastavovat pravidla. Měli by však vysvětlit, proč je stanovují, a neomezovat dítě jen ze zásady.
Můžete se domluvit, že do školy bude dcera nosit jen jemné líčení, zatímco výraznější vzhled si může vyzkoušet doma, na oslavě nebo při jiné příležitosti. Stejně tak lze stanovit bezpečná pravidla pro holení, péči o pleť i nákup kosmetiky.
Neexistuje jediný „správný“ věk, kdy by měla dívka začít s holením, obočím nebo make-upem. Každé dítě dospívá jinak a má jiné potřeby. Důležité je, aby se dcera nebála přijít za rodičem, mluvit o svých nejistotách a požádat o radu. Právě otevřená komunikace jí může dát mnohem víc než zákaz nebo bezmezná volnost.
Zdroj: názor autora
