4 věci, kterými muže přivádíme k šílenství!

A na co že si to naše drahé polovičky tiše stěžují?

1. Že o sex musejí prakticky prosit

Začněme poměrně častou a také nikterak překvapivou „stížností“. Představy o tom, kolikrát by spolu měli partneři stát, se mezi muži a ženami podstatně liší. Proč? Zjednodušeně řečeno – muži preferují kvantitu, ženy kvalitu. Ale hlavně musí být žena v mnohem větší duševní pohodě, aby se na milování správně „naladila“. Našim milým mužům stačí méně. A rozpor je na světě.

2. Že děti mají přednost. Ve všem

Ano, jakmile se z nás stanou mámy, jde partner (aspoň na nějakou dobu) trochu stranou. A ano, nemá cenu si zastírat, že ani po pár letech pro většinu z nás nezůstávají děti na prvním místě. Je to zcela přirozené, ale ne že by se s tím někteří muži nevyrovnávali těžce. Možná bychom si měly častěji připomínat, že nejsme jen mámy, ale manželky či partnerky. A že když mu budeme dávat svou lásku najevo, rozhodně tím děti nijak „neošidíme“.

3. Že jsme věčně s něčím nespokojené

„Ty nikdy nevyneseš odpadky/já jsem pořád jen s dětmi, ty jsi věčně pryč/s ničím mi nikdy nepomůžeš...“ Poznáváte se? Málokterá z nás nikdy takovou (nebo podobnou) výčitku nevyřkla. A nejspíš jsme pro to měly spoustu důvodů. Ale muži v takových prohlášeních spatřují „útok“ na svou osobu, křivdu a naši touhu neustále si stěžovat a popichovat.

4. Že pořád mluvíme a oni nestíhají

Taky máte občas (často) pocit, že partner vůbec neposlouchá, co mu říkáte? A oni zase nechápou, proč si stěžujete, že vás nevnímají. Chyba je na obou stranách – muži potřebují ke zpracování informací více času než my, takže z našeho vodopádu slov zaznamenají tak polovinu. A chceme-li po nich reakci na tu druhou půlku, nemají šanci. My jsme nespokojené, protože nás náš miláček neposlouchá, on je nespokojený, protože u zase vyčítáme něco, co podle něho přeci není pravda...