Zní to jako zásah blesku z čistého nebe – váš partner za vámi přijde s tím, že by rád otevřený vztah. A vy nevíte, co si o tom myslet. Pro někoho je to představa, se kterou dokáže žít, pro jiného noční můra. Jak se s tím poprat, když to není cesta, po které byste toužili jít?
První reakce může být plná emocí – šok, vztek, nejistota nebo zklamání. To je naprosto přirozené. V takové chvíli ale není nutné dělat rozhodnutí hned. Dopřejte si čas, než se k celé situaci postavíte s chladnější hlavou.
Zachovat si otevřenost neznamená, že musíte se vším souhlasit. Je to jen postoj, který vám pomůže pochopit, co váš partner skutečně chce a proč. Možná je za tím snaha najít něco, co mu ve vztahu chybí. Možná je to jen zvědavost. A možná má úplně jiné důvody. Zeptejte se. V klidu a bez domněnek.
Nejde jen o něj – co chcete vy?
Zkuste na chvíli zapomenout na to, co si přeje váš partner, a zaměřte se na sebe. Jak se při té představě cítíte? Je pro vás monogamie základní součástí vztahu? Dělá se vám z představy partnera s někým jiným nevolno, nebo vás naopak trochu láká vyzkoušet něco nového?
Položte si jednoduché, ale zásadní otázky: Umím si představit být s někým jiným? Umím si představit, že partner bude s někým dalším? Co bych o tom řekla svému mladšímu já?
Možná zjistíte, že byste otevřený vztah rádi alespoň prozkoumala – ale po svém. V takovém případě je klíčové nastavit jasná pravidla. Jsou bezpečným rámcem, který chrání důvěru a city obou stran.
Když to pro vás nepřipadá v úvahu
Jestliže se ve vás každá buňka bouří už proti samotné představě, že by váš vztah měl být otevřený, je důležité to jasně říct. Upřímně, klidně, ale pevně. Máte právo na své hranice. Stejně jako váš partner má právo mít své touhy – vy máte právo říct: „To nechci.“
Pokud se neshodnete, ale nechcete hned všechno vzdát, párová terapie může nabídnout bezpečný prostor pro sdílení obav, přání i bolestí. Někdy se ukáže, že za žádostí o otevřený vztah stojí něco úplně jiného – třeba dlouhodobé nevyřčené potřeby nebo strach z blízkosti.
Co když za tím někdo je?
Může se stát, že partner o otevřeném vztahu začne mluvit, protože už někoho má na obzoru. To může být bolestivé, ale i v tom případě máte právo rozhodnout se, co ještě ve vztahu unesete a co už ne. Důležité je rozlišit mezi otevřeností a nevěrou. Etická ne-monogamie vyžaduje souhlas obou. Bez něj je to prostě nevěra.
Otevřený vztah může být pro někoho cesta, jak objevovat nové dimenze lásky. Pro jiné je to překročení zásadní hranice. Klíčem je komunikace, upřímnost a respekt. K partnerovi – ale především k sobě. Ať už se rozhodnete jakkoliv, jedno je jisté: máte právo být ve vztahu, ve kterém se cítíte bezpečně, milovaně a svobodně.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
