Inteligence je z části podmíněna geneticky, lze ji rozvíjet také vlivem prostředí, ačkoli tento faktor ovlivňuje IQ zřejmě v menší míře než biologický základ. Nicméně rozvoj myšlení a inteligence má zřejmě smysl u každého člověka. Zvýšení IQ totiž může souviset s delším životem. Analýzy naznačují, že lidé s nadprůměrnou inteligencí žijí obecně déle.
Vědci se však domnívají, že sama inteligence jako taková nemá přímou souvislost s dlouhověkostí. Ale ovlivňuje další vlastnosti člověka, které už přímé důsledky mají. Lidé s vyšším IQ mají většinou vyšší vzdělání, vydělávají více a mají lepší zdravotní péči a také zdravější životní styl.
Profesorka Catherine Calvin z Edinburghu kupříkladu prokázala, že čím nižší IQ člověk má, tím spíš je silným kuřákem a trpí chorobami dýchacích cest. Přitom právě kouření je chováním, které výrazně zkracuje život. Jedinci s nižším IQ také častěji trpí chorobami srdce a cév či mrtvicemi. To souvisí s tím, že dodržují častěji nezdravý životní styl ovlivňující negativně oběhovou soustavu.
Osoby s nižší inteligencí také častěji trpí demencí, páchají sebevraždy a umírají předčasně kvůli zranění.
Souvisí IQ s úzkostí?
Po tom, co všechno je ovlivněno výší našeho IQ, vědci neustále pátrají. A občas se doberou zajímavých výsledků. Tak například zjistili, že lidé s velkou verbální inteligencí častěji trpí úzkostmi. A osoby, které jsou úzkostné, mají vyšší IQ. Co ale ovlivňuje co, se zatím přesně neví. Není jasné, zda vyšší inteligence vyvolává v lidech úzkosti, nebo zda úzkostná psychika podporuje verbální inteligenci.
Nicméně vědci z Kanady loni u 125 studentů univerzity prokázali, že mezi úzkostí a inteligencí existuje silný vztah. Osoby s vyšším IQ jsou úzkostnější. A k podobnému závěru došli i vědci z USA dva roky předtím. Měřili IQ osobám, jež se léčily s úzkostnou poruchou. Průměrná inteligence těchto osob byla o dost vyšší než průměrná inteligence běžné populace.
Podle jedné psychologické teorie verbálně inteligentní lidé trpí úzkostmi, protože si pamatují detaily, jsou posedlí svými chybami z minulosti a zpackanými vztahy.
Jiná teorie zmiňuje to, že úzkostné osoby mají více bílé hmoty mozkové, která slouží k propojení jednotlivých mozkových center. Tím, že mají této hmoty (vláken) více, jsou jejich mentální procesy rychlejší. To vyvolává jak úzkost, tak zvyšuje inteligenci.
Úzkost, alespoň mírná, má také evoluční význam. Úzkostný jedinec dokáže víc předvídat a plánovat, což prospívá jemu samému i jeho potomkům při přežití.
Sledujte nás na sociálních sítích:
