Velikonoční tradice napříč světem

Nakolik jsme si na naše tradice navykli, a nepřijde nám to až tak zvláštní (šlehat mladá děvčata proutím, dokud nemají „šlince“ na stehnech), tak ostatním národům to jako taková zábava nepřijde. Někteří mají dokonce o bezpečnost našich dívek obavy. Nicméně, ať už na naše tradice svět nahlíží jakkoli, i u jiných národů se najde sem tam nějaká ta tradice, nad kterou přinejmenším zvedneme obočí. Nuže začněme.

Pomlázka v ČR a SR

Jak jsme již zmínili, na žebříčku podle ostatních národů vedeme. Jak mnohé zdroje či nepřeberné množství videí na YouTube hlásají:

„Pokud jste žena a ocitnete se na Velikonoční pondělí v České republice nebo na Slovensku, je možná nejlepší zůstat doma. Místní muži a chlapci se totiž potulují ulicemi s vesele zdobenými vrbovými pomlázkami a hledají dívky, které by „lehce“ ošlehali.

Šlehání pomlázkou nemá být bolestivé, ale místo toho má podpořit dobré zdraví a krásu.“

Tolik k oficiálním zprávám. Realita však mnohdy bývá jiná, že? 

Čokoládový vačnatec z Austrálie

Známe čokoládového velikonočního zajíčka, že? No a co takhle čokoládový vačnatec Bilby? Ve snaze zvýšit povědomí o zmenšující se populaci Bilbyho se cukráři v Austrálii pustili do výroby čokoládových podobizen tohoto malého vačnatce velikosti králíka. Je to docela svým způsobem zvláštní zvyk, pokud vezmete v úvahu, že každé kousnutí do čokoládového Bilbyho pomáhá skutečnému ohroženému Bilbymu.

Pozn. Redakce: Jakou podobiznu (ohroženého druhu) by v tom případě měly mít čokoládové figurky v Česku? (raději řečnická otázka).

Největší velikonoční omeleta na světě ve Francii

Na Velikonoční pondělí obyvatelé Haux obvykle rozbijí více než 4 500 vajec, a na gigantické pánvi pak smaží masivní vaječnou omeletu, která zvládne nasytit až 1 000 lidí. Každá rodina rozbije nějaké to vejce ve svých domovech hned ráno, a pak se všichni sejdou na hlavním náměstí, kde se vejce zpracují k obědu.

Velikonoční čarodějnický rej ve Finsku

Období od Velkého pátku až po Velikonoce je ve Finsku považováno za čas zlých duchů, kdy čarodějnice opouštějí své úkryty a ukrádají štěstí od lidí, kteří jsou v sousedství. Na Velikonoce se zde proto děti převlékají za čarodějnice a trolly a potulují se ulicemi s košťaty koledujíc o pamlsky. Tradice prý pochází z legendy, že čarodějnice pak (vyhnány ohněm) odletí do Německa, kde budou skotačit se satanem. Autor pověsti evidentně nešetřil fantazií, nicméně Finský „festival čarodějnic“ podle nás není zas až tak mimo mísu, vezmeme-li v potaz, že se u nás podobná tradice slaví v podstatě jen o pár dnů později (30. dubna). Ovšem chápeme, že pro zbytek národů může být i tato tradice kontroverzní.

Tabákové stromy na Papui-Nové Guineji

Podle nás je zase trochu kontroverzní tradice v Papui Nové Guineji s jejich velikonočním stromečkem ozdobeným cigáry. Čokoláda se totiž v parných džunglích Papuy-Nové Guineje moc nepoužívá, takže velikonoční stromky před kostely jsou místo toho zdobeny tyčinkami tabáku a cigaretami. To tady mají asi po bohoslužbách docela veselo….

Ukřižování a bičování na Filipínách

Na Filipínách někteří oddaní katolíci o Velikonocích začali praktikovat sebeukřižování a sebebičování. Myslí si, že je to pomáhá očistit od hříchů světa. Římskokatolickou církev tato myšlenka až tak nenadchla a aktivně se snaží od této praxe odrazovat, nicméně bez velkého úspěchu. No, proti gustu… a pak, že jsme v Česku divní…

Velikonoční zajíček vidí v Řecku rudě

Velikonoce jsou po celém světě známé díky pestrobarevným zdobeným vajíčkům. Vlastně si bez záplavy barev nedovedeme Velikonoce ani představit. To však neplatí v Řecku. Ve většině případech zde o Velikonocích naleznete pouze a jen červená vejce. Červená je totiž barva života (stejně jako znázornění Kristovy krve). Odpradávna bylo vejce symbolem obnovy života a poselstvím červených vajec je vítězství nad smrtí. Jednoduché vysvětlení, ne?

Norsko v duchu zločinu

Velikonoce jsou v Norsku časem kriminálek. Televizní kanály tyto pořady vysílají velmi hojně, a na období těsně před Velikonocemi se s velkým předstihem plánuje vypouštění těch nejnovějších kriminálních trháků. Lidé z celé země se pak sjíždějí do svých horských chat a tráví víkend s „Kdo to udělal“ pořady a seriály, případně knihami stejného žánru. Dokonce i krabice od mléka mají v průběhu této sezony na svém obalu vytisknuté krátké detektivky. Tento fenomén je již téměř stoletá tradice. První kriminální román ve své velikonoční příloze otiskl deník Aftenposten v roce 1924 a jmenoval se „Noční loupež ve vlaku do Bergenu“. Byl to takový čtenářský hit, že se od těch dob vydávání detektivek na Velikonoce stalo součástí norské kultury.

Velký lov na velikonočního zajíčka na Novém Zélandu

Zatímco zbytek světa shání velikonoční vajíčka ukrytá po domě nebo zahradě, dobří lidé z Otaga popadnou své zbraně na každoroční „velký lov velikonočního zajíčka“. Cílem je zbavit zemědělskou půdu ‚invazivních škůdců‘, přičemž více než 500 lovců soutěží o kýženou trofej a finanční odměnu. No, to tedy musí vypadat…

Zdroj: www.wanderlust.co.uk/content/worlds-craziest-easter-traditions/