Živočišné versus rostlinné bílkoviny

O bílkovinách se mluví a píše neustále. A je to vlastně dobře, protože jsou pro zdraví naprosto zásadní. Těží z nich kůže, vlasy, svaly, hormony, imunitní systém, krev i metabolismus. Pravda je taková, že takřka každá buňka v těle obsahuje proteiny, proto má pozornost k nim upíraná hluboký nutriční smysl. Jsou ale lepší ty živočišné? Nebo se větším přínosem chlubí bílkoviny rostlinné?

Hlavní rozdíl je v aminokyselinách

Co se týká výše uvedených látek, nelze je házet do stejného pytle. Odlišují se zejména obsahem aminokyselin. Těch lidské tělo ke svému přežití potřebuje 20, z nichž 11 si samo vytváří, zbylých 9 musí získávat z potravy. A to je situace, ve které začínají být rostlinné bílkoviny za těmi živočišnými tak trochu pozadu, neboť mohou nabídnout jen některé z těchto potřebných aminokyselin. A proto se také doporučuje kombinovat oba druhy bílkovin, což pokryje veškeré aminokyselinové potřeby. Jsou tu ale i jiné důvody, proč to udělat.

Prospěšné spojení

Obě tyto skupiny totiž přicházejí se svými vlastními pozitivy. Četné vědecké studie si optimální příjem rostlinných bílkovin spojují s nižším škodlivým cholesterolem, omezenou pravděpodobností diabetu 2. typu, obecně zdravějším srdcem, a dokonce i delším životem. Jde-li o pozitiva těch živočišných, tím největším je zřejmě to, že bývají skvělé pro budování svalové hmoty, přičemž nabízejí všech devět výše zmíněných aminokyselin, které si organismus sám vytvořit nedokáže. „Z hlediska zdraví i celkové pohody je pro každého výhrou, když kombinuje rostlinné bílkoviny s těmi živočišnými. Zatímco zdrojem těch prvních jsou luštěniny, ořechy a semena, ty druhé naleznete ve vejcích, mase, rybách a mléčných výrobcích,“ vyjmenovává australská registrovaná nutriční terapeutka Kristen Beck.

Zdroje: www.houseofwellness.com, www.ahajournals.org/doi/10.1161/JAHA.117.006659?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc, www.mdpi.com/2072-6643/13/2/661/htm?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc