Lidské smysly se miliony let vyvíjely v přírodním prostředí. Pouhé dvě stovky roků žije člověk v industrializované společnosti, takže si smyslové orgány a mozek nestačily na odlišné signály zvyknout. Neshoda smyslových vstupů s jejich významem totiž vede k obezitě, depresím a krátkozrakosti.
Tvrdil to tým tří vědců na sympoziu v Bostonu. Podle nich dlouhodobý pobyt v místnosti s umělým osvětlením a civění do knih a monitorů způsobuje epidemii krátkozrakosti (myopie), kdy téměř devět z deseti lidí potřebuje brýle.
Cukr i zplodiny
Průmyslová výroba potravin plná cukru mate mozek, který byl zvyklý na cukr jen v ovoci, jež představovalo velmi cenný zdroj živin a minerálů, a tudíž podporoval svého majitele v konzumaci. Dnes mozek nutí člověka jíst také sladké, ale to je nezdravé a plné škodlivin a nadbytečných kalorií, takže tu máme epidemii obezity.
Třetím šáleným smyslem je čich, který dostává zabrat v prostředí se vzduchem plným škodlivin. Výsledkem jsou deprese a úzkosti.
„Jsme stále v interiéru, žijeme v umělém osvětlení, netrávíme dost času venku v prostředí, v jehož kontextu se náš zrak vyvíjel,“ uvedla v Bostonu profesorka Amanda Melinová z Calgary University.
Může za to evoluce
„Láska k cukru u lidí může být spojena s faktem, že jsme opice a máme společné předky s ostatními opicemi na planetě… ti žili v lesích a primárně jedli plody, které jsou sladké a kyselé… V původních podmínkách jedli předci ovoce, dokud bylo, když nebylo, jedli jinou potravu. Ale dnes je cukr dostupný pořád a lidé ho jedí neustále, proto jsou všichni obézní a máme z toho epidemii,“ dodal profesor Paul Breslin z Rutgers University.
„Náš čichový smysl se vyvinul v pachově velmi bohatém prostředí, v němž byl neustále stimulován prostředím. Dnes nemáme s prostředím téměř žádné interakce a žijeme ve velmi nečistém ovzduší. Znečištění narušuje čich a to vyvolává vyšší riziko mentálních poruch, jako jsou deprese a úzkosti, a také vás to staví do většího rizika fyzických potíží, kupříkladu obezity, nebo to zvyšuje riziko sociálních potíží, například nevnímáme podstatné vlastnosti našeho protějšku,“ uvedla profesorka Kara Hooverová z Alaska University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
