Umělá sladidla vyvinuli vědci původně proto, aby dopřáli sladkosti také diabetikům. K mnoha negativním účinkům na zdraví – existuje vědecky podložené vyšší riziko pro rozvoj některých typů rakoviny – teď přibývá další, který ale zcela popírá účel těchto látek. Paradoxně právě umělá sladidla totiž můžou vyvolat diabetes.
A to jednoduše proto, že matou tělo a poškozují jeho schopnost účinně řídit hladinu cukru v krvi a reagovat na zvýšení glukózy v krvi po konzumaci potravin.
Selhání systému
Vědci z Austrálie prokázali, že už po dvou týdnech užívání umělých sladidel přestane systém v těle fungovat. Jde o to, že mozek má po konzumaci sladidla pocit, že snědl něco obsahující jednoduché cukry. Vyvolá proto patřičnou reakci, která má zabránit tomu, aby došlo k prudkému nárůstu hladiny glukózy v krvi. Ale tam se žádná nedostane, nebo ne tolik, na kolik je tělo připraveno. Opakované selhání systému pak vede k jeho nefunkčnosti a rozvoji diabetu.
U osob, které konzumovaly sladidla po dva týdny, došlo k narušení rovnováhy krevní glukózy, tělo začalo jednak více glukózy vstřebávat z nesladkých jídel, ale mělo také vyšší hladinu tohoto jednoduchého cukru v krvi. A snížila se hladina peptidu GLP-1, který pomáhá omezovat nárůst hladiny krevní glukózy po konzumaci jídel.
„U srovnávací skupiny, která dostávala placebo, k ničemu takovému nedošlo,“ tvrdí autoři z Adelaide.
Kalorie versus stres
Potraviny a nápoje s umělými sladidly lákají reklamou ke koupi právě sníženým obsahem kalorií. Jenže umělá sladidla už po dvou týdnech vystresují tělo natolik, že pak z každého zkonzumovaného jídla vstřebává do sebe mnohem více glukózy, než by tomu bylo v případě užívání jednoduchých cukrů. Navíc u uživatelů sladidel dojde ke zvýšení hladiny krevní glukózy, která před konzumací těchto sladidel byla v normě.
„Zvýšená hladina krevní glukózy přitom prokazatelně souvisí s rozvojem diabetu typu 2,“ dodává autor výzkumu profesor Richard Young z Adelaidské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
