Pokaždé, když se vám na obličeji objeví pupínek, snažíte se ho okamžitě zbavit a při příležitosti, kdy se prohlížíte v zrcadle, najdete desítky dalších. Nakonec odcházíte s obličejem červeným jako rajče, spoustou boláků a divíte se sami sobě, jak jste si dobrovolně znetvořili obličej. Poznáváte se? Kvůli mačkání pupínků se sice svět nezboří, ale někdy je jejich odstraňování doslova závislost.
Přestaň s tím!
Nutkavá potřeba škrábání suché kůže, mačkání pupínků nebo strhávání strupů, je dnes lékaři označována jako dermatiolmánie. Vyznačuje se neutuchající potřebou rýpat veškeré nerovnosti, které najdeme na svém obličeji, rukách, nohách nebo jinde na těle. Dermatilomaniaci často záměrně vytvářejí boláky, které by mohli opakovaně „nimrat“.
Poznáte je celkem snadno. Kromě toho, že mají po různých částech těla rozesety boláky, strupy a zarudlé fleky, často je také uvidíte přímo při činu. Mnohdy je jejich okolí nabádá, aby s tím přestali, protože míra, ve které svůj zlozvyk provádí, je více, než častá. Dermatilomaniaci se „obírají“ téměř neustále.
Porucha osobnosti
Ač by se mohlo zdát, že je dermatilománie poměrně nevinná záležitost, ve skutečnosti se jedná o druh obsedantně kompulzivní poruchy osobnosti. V podstatě jde o sebepoškozování za účelem kompenzace psychické dysbalance, podobně, jako je tomu u lidí, kteří si například záměrně řežou určitá místa na těle nebo si trhají vlasy.
Často bývá viníkem nějaké trauma, kterým si člověk prošel, ať už jde o nešťastné dětství nebo partnerské či pracovní problémy. Projev, jakým je závažné poškozování kůže, je navázán na stres či úzkost, kterou v sobě nemocný potlačuje a poškozováním sebe sama pacient ventiluje vnitřní napětí.
Nezvladatelná touha
Dermatilomaniak si je vědom problému, který má, vidí jizvy a boláky, které si způsobil, ale nemůže se ovládnout. Nemocní se často škrábou i ve spánku a ráno se budí s rozškrábanýma rukama či obličejem a s kůží za nehty.
Nemocný se během své činnosti dostává do stavu euforie, která mu přináší hluboké uvolnění vnitřního napětí a stresu. Tento stav setrvává i několik desítek minut, v nejtěžších případech může trvat i hodiny.
Bludný kruh
Bohužel, v momentě, kdy se pacient probere ze stavu „transu“, dochází mu, co udělal a dostává se do stavu deprese a studu, který mu přináší pohled na své zohavené tělo. Je tedy na místě, aby se co nejdříve se svým problémem svěřil odborníkům.
Možnosti léčby
Terapeutická léčba je poměrně nesnadný problém. Dermatilománie je často léčena pomocí antidepresiv, která mají účinnost u obsedantního spektra poruch. Častěji se ale dermatilománie léčí psychoterapií a snahou zaměstnat ruce jakoukoli jinou činností.
Při léčbě dermatilománie je také důležité, aby pacient se svou chorobou seznámil své přátele, kolegy a rodinu, kteří ho v boji proti sebepoškozování budou podporovat a ve slabých chvilkách mu vymyslí jinou činnost nebo ho upozorní na to, co dělá.
Sledujte nás na sociálních sítích:
