Osamělost je pro člověka jakožto sociálního tvora nepřirozená. Proto má na jeho psychické a fyzické zdraví zhoubný vliv, pokud je dlouhodobá. Kanadští neurologové ale zjistili, že má i lepší stránku věci. Osamělost totiž nutí mozek aktivovat centra představivosti, budoucího plánování a vzpomínání. Ty se posilují a pracují lépe.
Krátkodobá osamělost
Takže krátkodobá osamělost může posilovat imaginaci a pomoci třeba umělecké činnosti. To ovšem vědci z Montrealu neprokázali a je nutno podrobit dalšímu výzkumu.
Co však při studiu mozku pomocí funkční magnetické rezonance prokázali, je, že mozek osob žijících v sociální izolaci skutečně pracuje efektivněji v centrech pro představivost, budoucí plánování a vzpomínky. Podle autorů to dává smysl, tato centra pomáhají osamělému člověku svou situaci lépe zvládat.
Výzkum se přitom opírá o studium čtyřiceti tisíc seniorů.
„Souhlasí to s možností, že osamělí jedinci se můžou častěji zabývat představami o společenských kontaktech nebo znova zažívat ty minulé, aby si vyplnili prázdná místa samoty. Tato činnost podporuje představivost, vzpomínání a budoucí plánování,“ tvrdí jeden z autorů výzkumu profesor Danilo Bzdok z McGillovy univerzity.
Sociální izolace
Sociální izolace je v posledním roce velice dobře známá mnohem většímu počtu lidí kvůli pandemii COVID-19. Bohužel z dlouhodobého hlediska má zhoubný vliv na zdraví. Je to totiž stresor, který působí negativně na psychiku a v překladu poškozuje také cévy a další orgány. Především z toho důvodu, že v osamění má člověk zvýšenou hladinu stresového hormonu kortizolu v krvi.
Sledujte nás na sociálních sítích:
