Svět občas zešedne i ve slunečné poledne. Proč však tento mrak prší na dámy dvakrát častěji? Prozkoumejme pravé důvody, proč se ženská duše častěji ocitá v hluboké tůni smutku.
Deprese není jen přechodná mrzutost po zhlédnutí srdceryvného filmu nebo důsledek nepodařeného účesu. Představuje závažný stav, který ovlivňuje schopnost fungovat v běžném životě i provozu. Celosvětové údaje dlouhodobě upozorňují na to, že u ženského pohlaví se toto trápení vyskytuje s dvojnásobnou frekvencí ve srovnání s muži (1). Co stojí za takovou nespravedlností?
Statistiky nelžou
Zmíněný rozdíl není dán kulturními rozdíly ani zeměpisnou polohou. Setkáváme se s ním v uspěchaných metropolích i v tichých horských oblastech. Začíná se projevovat už v období dospívání, kdy se cesty chlapců a dívek v oblasti duševního zdraví začínají dramaticky rozcházet (2).
Příliv a odliv v citlivém nitru
Všechno to začíná v momentě, kdy dětství dává sbohem a přichází první velká proměna těla. Před tímto zlomem trpí smutkem obě pohlaví přibližně stejně. Zásadní změna nastává s příchodem nových hormonálních látek kolujících v krevním řečišti. Nejde jen o jejich samotnou přítomnost, ale o to, jak na jejich kolísání reaguje nervová soustava (3). Ženská duše bývá na tyto vlny citlivější, zejména v obdobích velkých přerodů. Období po porodu nebo čas před ukončením plodnosti jsou úseky, kdy se riziko vnitřního propadu zvyšuje.
Léčka nekonečného analyzování vlastních pocitů
V psychologii existuje termín ruminace, což je stav, kdy člověk v hlavě neustále dokola omílá své pocity a hledá příčiny špatné nálady. Je to podobné, jako když se snažíte rozplést zašmodrchaná sluchátka, ale místo rozplétání je jen víc utahujete. Americká psycholožka Susan Nolen-Hoeksema, která zasvětila svou profesní dráhu výzkumu tohoto chování, konstatuje, že ženy mají silnější sklon se v negativních emocích přebírat a hledat jejich hlubší význam, což smutek bohužel prohlubuje a prodlužuje (4). Muži naproti tomu častěji volí aktivitu nebo rozptýlení, aby na problém zapomněli. Analýza citů sice vypadá jako zodpovědný přístup, často se však mění v bludiště, ze kterého je obtížné vystoupit bez vnější podpory.
Těžké břemeno neviditelných očekávání
Očekávání okolí se na bedra každého z nás nakládají odlišně. Něžné pohlaví v mnoha případech nese odpovědnost za emocionální stabilitu celé rodiny. Pečuje o děti, stará se o pohodu partnera a zároveň se snaží uspět v pracovním procesu. Tato neplacená práce vyžadující neustálé přepínání mezi mnoha rolemi vyčerpává psychické rezervy (5). Chronický tlak, který z těchto nároků pramení, pochopitelně způsobuje postupnou ztrátu energie a radosti ze života. Pocit, že člověk musí být stoprocentní na všech frontách, vytváří vnitřní napětí, které se po čase přetaví v pocit bezmoci.
Jsou muži jen zdatnější herci?
Někteří odborníci se domnívají, že statistiky jsou částečně ovlivněny způsobem, jakým své potíže dáváme najevo. Existuje předpoklad, že muži prožívají úzkost odlišně a často ji maskují za hněv, výbušnost nebo útěk k práci. Přesto i po započtení těchto rozdílů v projevech zůstává pravděpodobnost u žen objektivně vyšší (6). Rozdíl v ochotě mluvit o svých trápeních ovlivňuje rychlost, s jakou se dotyčné osobě dostane odborného zastání. Ženy sice vyhledávají pomoc s větší ochotou, leč čelí riziku, že jejich stav okolí zlehčí jako prostou přecitlivělost.
Dědictví zapsané hluboko v buňkách
Odolnost vůči vnějšímu tlaku je zčásti ovlivněna i tím, co jsme dostali do vínku od předchozích pokolení. Výzkumy naznačují, že určité varianty v našem genetickém kódu zvyšují náchylnost k duševní nepohodě (7). U ženského pohlaví se zdá, že tyto predispozice reagují intenzivněji na nepříznivé životní události. Neznamená to však, že osud je pevně dán a nelze jej změnit. Znalost těchto předpokladů nám naopak dává šanci pracovat na své vnitřní stabilitě dříve, než se objeví první vážné signály. Je to podobné jako vědět, že máte náchylnost k úžehu – prostě si vezmete klobouk a nebudete v poledne stát na přímém slunci.
Upřímnost je cestou ven
Namísto sebeobviňování z neschopnosti zvládat nároky moderní doby je mnohem prospěšnější přijmout fakta. Ženská psychika je jemně vyladěný systém, který vyžaduje citlivé zacházení. V situaci, kdy se cítíte pod psa a barvy světa se zdají být vybledlé, nejde o projev slabosti. Je to výsledek součinnosti mnoha okolností, od vnitřního nastavení těla až po nároky okolního světa. Důležité je vědět, že existuje východisko pro každého, kdo se rozhodne o svou duši pečovat. Empatie k vlastním potřebám a uznání vlastní hodnoty jsou prvním krokem k tomu, aby se barvy do života zase vrátily.
Sledujte nás na sociálních sítích:
