Když se při meditaci uvolníte a zavřete oči, není to jen o příjemné relaxaci. Tady probíhá nefalšovaná rekonstrukce šedé mozkové kůry! A přináší to opravdu velké a fascinující změny.
Představa, že lidský mozek vypadá po dosažení dospělosti pořád stejně, dávno patří do vědeckého starověku. On prý připomíná spíše poddajnou plastelínu, jejíž tvar mohou ovlivňovat i zdánlivě banální činnosti běžného života.
Tak trochu jiné cvičení
Třeba americká neurovědkyně Sara Lazar z Harvardovy univerzity poměrně nedávno přišla se zjištěním, které vyrazilo dech i těm největším skeptikům. Pravidelný trénink pozornosti vykazuje podle této expertky přímou souvislost se zvětšením tloušťky tkáně v prefrontální kůře, tedy v oblasti, která řídí exekutivní rozhodování a racionální úvahy (1).
„Zjistili jsme, že u lidí, kteří nikdy nemeditovali a absolvovali osmitýdenní program, došlo k nárůstu hustoty šedé kůry v hipokampu, což podporuje a zlepšuje učení,“ vysvětluje uvedená odbornice. Tím v podstatě potvrzuje, že i naprostí meditační začátečníci si mohou vybudovat výkonnější kognitivní funkce pro zvládání každodenního chaosu. A není to všechno.
Konec strachu v přímém přenosu
Zatímco se jedna mozková část zvětšuje, jiná naopak zaujímá opačné stanovisko. Řeč je o amygdale, té malé „mandli“ hluboko uvnitř, která funguje jako poplašné zařízení. V případě, že se amygdala přehřívá, cítíme úzkost, stres a ohrožení, i když nám reálně hrozí maximálně nepříjemný e-mail od šéfa. Německá psycholožka Britta Hölzel na základě své rozsáhlé studie prokázala, že intenzivní kontemplace, tedy stav hlubokého vnitřního ztišení a soustředěného pozorování, snižuje hustotu šedé hmoty právě v tomto centru strachu (2). Důsledek je osvobozující, neboť se místo úzkosti dostavuje schopnost pozorovat stresové podněty s ledovým klidem.
Paměť chce meditovat pravidelně
Hipokampus, ta výše zmíněná oblast podporující snazší učení, má na starosti také ukládání vzpomínek a orientaci v prostoru. Bohužel je extrémně citlivá na stresový hormon kortizol, který ji dokáže doslova oslabovat. Psychické vypětí je moderní „denní chleba“, což by nás k meditaci mělo motivovat o to víc. Je prokázáno, že příznivci těchto technik vykazují v hipokampu výrazně vyšší objem tkáně oproti běžné nemeditující populaci (3). Je to úžasný důkaz toho, že ticho v hlavě paradoxně vytváří prostor pro více dat, informací a vzpomínek.
Libo trochu empatie navíc?
Lidskost a soucit nejsou jen prázdné pojmy z motivačních příruček, mají své pevné ukotvení v parietálním laloku a temporoparietálním spojení. Francouzský vědec Antoine Lutz působící na univerzitě ve Wisconsinu zkoumal mozkovou aktivitu buddhistických mnichů, načež zjistil, že meditace zaměřená na laskavost dramaticky zvyšuje aktivitu v oblastech spojených s empatií (4). Tato proměna ovlivňuje to, jak vnímáme utrpení druhých i sebe samých. Dochází k posílení nervových drah, které nám umožňují lépe rozumět emočním stavům okolí bez toho, abychom se jimi nechali vnitřně zahltit. Zvyšuje se tak naše emoční inteligence, což se projevuje v lepších mezilidských vztazích i toleranci k odlišnostem.
Prevence předčasného opotřebení je vždycky k užitku
Stárnutí je nevyhnutelné, ale tempo, jakým nám buňky chátrají, máme částečně ve svých rukou. S tímto faktem se lékaři snaží pracovat, přičemž ho zkoumají ze všech stran i úhlů. Došli proto k jasnému závěru, že lidé věnující se mentálnímu cvičení mívají o několik let „mladší“ mozek než jejich vrstevníci (5). Meditace totiž zpomaluje přirozené ubývání mozkové hmoty, ke kterému běžně dochází po pětadvacátém roce života. Je to jako byste svému intelektuálnímu centru dopřáli pravidelný servis a kvalitní olej. Díky tomu si člověk uchovává bystrost a mentální pružnost i v pokročilém věku spíše, než aby odevzdaně sledoval, jak se mu s přibývajícími svíčkami na dortu zhoršuje uvažování.
Základ stability tkví v hlavě
Kromě samotné tloušťky šedé kůry se mění i kvalita bílé hmoty, tedy pomyslných dálnic, které propojují různé části celého aparátu. Čínský badatel Yi-Yuan Tang prokázal, že již po několika týdnech tréninku dochází ke zvýšení integrity vláken v přední cingulární kůře (6). Tato sekce dohlíží na seberegulaci a kontrolu impulsů. Lepší propojení znamená, že informace proudí efektivněji a bez zbytečných šumů. Jedinec se pak lépe soustředí na práci a nenechá se snadno vyvést z míry banalitami.
Jde se meditovat!
Začít s meditací můžete klidně okamžitě. Prvním krokem zůstává vyhledání klidného koutu a zaujetí stabilní pozice s rovnou páteří. Poté jednoduše zavřete oči a soustřeďte veškerou pozornost na vlastní rytmus dechu u nosních dírek. Mozek zpočátku produkuje jeden nápad za druhým, což představuje běžný projev jeho aktivity. Cílem není tyto impulzy násilím tlumit, ale jemně se vrátit zpět k nádechu pokaždé, když se vědomí toulá v nákupním seznamu. Když se vám to nepodaří napoprvé, nezoufejte. Učený z nebe nespadl, ono to po pár pokusech půjde!
Sledujte nás na sociálních sítích:
