Bezstarostné období plné slunce a pohody? Kéž by. Když rtuť teploměru stoupá, naše dobrá nálada občas padá k bodu mrazu. Proč na psychiku horko tak působí a jak to zvládnout i bez klimatizace?
Červencové a srpnové dny máme tradičně spojené s vidinou parádní uvolněné atmosféry, grilování a dovolených. O to tvrdší bývá náraz, když se místo přívalu očekávané radosti dostaví nevysvětlitelná nervozita, vnitřní napětí a úzkostné stavy. Nemáte náhodou také co dočinění se sezónní afektivní poruchou? Takových lidí je!
Letní past na euforii
Zatímco klasické zimní splíny vyvolávají spíše útlum, únavu a potřebu zalézt s čajem pod deku, horké měsíce probouzí vnitřní neklid, podrážděnost a nevysvětlitelné záchvaty paniky. Jak asi správně tušíte, zásadní vliv tu má klima okolního prostředí. Extrémní letní teploty a nadměrné množství ostrého denního světla mohou rozhodit produkci neurochemických látek v těle (1). Přemíra slunečního svitu tlumí tvorbu melatoninu, což narušuje přirozené rytmy spánku a bdění. Zmatená psychika pak mnohem hůře odolává stresovým situacím.
Mozek se vaří ve vlastní šťávě
Zvýšená teplota vzduchu znamená pro psychickou rovnováhu nemalou zátěž. Když se neustále potíme a nemůžeme v noci usnout, v centrální nervové soustavě se spouští poplachové systémy. Britští lékaři dokonce spočítali, že během vln veder stoupá počet urgentních psychiatrických příjmů v nemocnicích o více než deset procent (2).
Nesnesitelné horko rovněž přímo stimuluje nadledvinky k aktivnější produkci stresového hormonu kortizolu. Člověk se pak ocitá v permanentním stavu pohotovosti, aniž by k tomu měl jakýkoli racionální důvod. Srdce buší rychleji, dech se zkracuje a úzkost útočí v plné síle. Městský asfalt situaci nijak nezlehčuje, neboť jako akumulátor rozžhavený vzduch nepustí pryč ani po západu slunce, takže je „na padnutí“ skoro pořád.
Zmatené signály z přehřátého organismu
Další komplikací je samotná fyzická odezva na přehřívání. Dehydratace a tepelný stres se projevují motáním hlavy, celkovou slabostí, zrychleným tepem a bušením v hrudníku. Víte, co je zajímavé? Lidé se sklony k úzkostem si tyto čistě fyzické projevy horka běžně vykládají jako začátek infarktu nebo blížící se panickou ataku (3). Tvrdí to alespoň odborníci, podle kterých centrální nervový systém vyhodnotí tělesné vyčerpání jako bezprostřední ohrožení života, čímž odstartuje skutečný, silný úzkostný záchvat. Vzniká tak bludný kruh, kdy vysoké teploty vyvolají fyzické symptomy a ty následně vybičují psychiku k totálnímu kolapsu.
Sociální sítě jako další hřebíček
Kromě čistě chemických a fyziologických faktorů útočí na naši pohodu i moderní styl života. Sociální sítě jsou během prázdninových měsíců zaplavené snímky azurového moře, perfektních vyrýsovaných postav a rozzářených úsměvů. Neustálý přísun cizí dokonalosti vytváří v podvědomí pocit, že všichni ostatní prožívají nejlepší dny svého života.
Pokud zrovna sedíte v rozpálené kanceláři nebo řešíte běžné rodinné starosti, pohled na fotky vysněných dovolených přátel a známých vám moc nepřidají. Tento psychologický tlak na to, že musíme být v létě stoprocentně šťastní a neustále aktivní, je nesmírně vyčerpávající. Letní deprese bývá o to izolovanější, že se za ni mnozí stydí, protože mít splíny v době celosvětové pohody se zkrátka nenosí.
Ochlazení jako první pomoc pro psychiku
Je načase dát špatné letní náladě definitivní stopku a plivnout ji do tváře. Základem úspěchu je přestat bojovat s přírodou a rozumně se přizpůsobit situaci. Je-li to možné, vyhýbejte se polednímu žáru a zdržujte se v zastíněných místnostech, kde je teplota mnohem snesitelnější. Lékaři už dávno dospěli k názoru, že pobyt v tomto prostředí prokazatelně snižuje hladinu psychického stresu a agresivity, a to zejména u obyvatel velkých aglomerací (4). Pomoci může i obyčejná vlažná sprcha, ochlazování zápěstí nebo chladivý obklad na zátylek, kde se nachází hlavní centra termoregulace.
Úprava jídelníčku a spánková hygiena
Velké chyby často děláme také v letním stravování a klasickém denním režimu. V horku míváme přirozeně menší hlad, proto vynecháváme jídla a pravidelnost dostává na frak. Pokles hladiny cukru v krvi ale tělo vnímá jako další stresový signál, což následně vyvolává úzkostné stavy. Vybírejte si proto menší porce bohaté na vodu, vitaminy a minerály. Naopak se zkuste vyhnout ultrazpracovaným potravinám, které depresivní sklony jen prohlubují (5).
Zásadní důraz položte na spánkovou hygienu. Ložnici před spaním důkladně vyvětrejte, zatemněte těžkými závěsy a snažte se udržet co nejnižší teplotu. Kvalitní noční odpočinek tvoří nejlepší obranu proti dennímu přehřátí a s ním spojené psychické nepohodě. Netlačte na sebe, odpočívejte, plánujte si méně aktivit a dovolte si nemít náladu na bujaré oslavy, i když venku pálí slunce.
Sledujte nás na sociálních sítích:
