Ne každý, kdo nám vstoupí do života, to s námi myslí dobře. Někteří lidé umí okouzlit, jiní zanechávají za sebou napětí, konflikty a pocit, že jsme po setkání s nimi vyčerpaní. Jaké vlastnosti se u takových osobností objevují nejčastěji a proč je dobré umět je včas rozpoznat?
Většina lidí je schopná laskavosti, empatie i ochoty pomoci druhým. Právě díky tomu vznikají přátelství, pevné vztahy i důvěra, bez které by se společnost jen těžko obešla. Stejně přirozené je ale také hodnotit chování druhých. Některé lidi si pustíme blíž téměř okamžitě, zatímco před jinými máme potřebu držet si odstup.
Nejde o to rozdělovat svět na dobrý a špatný. Lidská povaha je mnohem složitější a každý z nás má své silné i slabší stránky. Přesto existují určité vzorce chování, které mohou být varovným signálem. Čím více se jich u jednoho člověka objevuje, tím opatrnější bychom měli být.
Jaké vlastnosti bývají s problematickými nebo toxickými osobnostmi spojovány nejčastěji?
Myslí především na sebe
Zdravá dávka sobectví je někdy potřeba. Pokud ale člověk téměř vždy upřednostňuje vlastní zájmy bez ohledu na ostatní, může být soužití s ním velmi náročné. Takoví lidé často očekávají pomoc, podporu i pochopení, ale sami je poskytují jen tehdy, když z toho mají nějaký prospěch.
Nikdy nemají dost
Touha po lepším životě je přirozená. Někteří lidé ale nejsou spokojení nikdy. Ať už jde o peníze, úspěch, postavení nebo pozornost, stále chtějí víc. Často se navíc srovnávají s ostatními a těžko snášejí, když se daří někomu jinému. Místo radosti přichází závist a neustálý pocit, že jim něco chybí.
Umí s lidmi manipulovat
Na první pohled působí přátelsky a přesvědčivě. Ve skutečnosti ale často vedou vztahy tak, aby z nich vytěžili co nejvíce pro sebe. Manipulace nemusí být nápadná. Může mít podobu citového vydírání, překrucování reality nebo nenápadného vyvolávání pocitu viny. Výsledkem bývá, že druhý člověk začne pochybovat sám o sobě.
Za chyby mohou vždy ostatní
Přiznat omyl není jednoduché. Někteří lidé to ale nedokážou téměř nikdy. Když se něco nepovede, vždy najdou viníka ve svém okolí. Odpovědnost přenášejí na kolegy, partnera nebo okolnosti a jen výjimečně připustí, že by sami mohli udělat něco jinak.
Potřebují být neustále obdivováni
Pozornost okolí jim dodává energii a potvrzuje jejich vlastní hodnotu. Touží po uznání, komplimentech a obdivu, ale kritiku snášejí jen velmi těžce. Pokud se svět netočí podle jejich představ, reagují podrážděně nebo uraženě. Ve vztazích pak často očekávají více, než jsou sami ochotni nabídnout.
Mají pocit, že si zaslouží víc než ostatní
Někteří lidé jsou přesvědčeni, že pro ně platí jiná pravidla. Očekávají výhody, zvláštní zacházení nebo výjimky, aniž by měli pocit, že si je musí zasloužit. Takový přístup bývá zdrojem konfliktů, protože ostatní časem získají dojem, že jejich potřeby nejsou vůbec důležité.
Chybí jim empatie
Schopnost vcítit se do druhých je jedním ze základů zdravých vztahů. Pokud člověk dlouhodobě ignoruje pocity ostatních nebo je zlehčuje, může svému okolí způsobovat mnoho bolesti. Lidé s nízkou mírou empatie často nerozumějí tomu, proč jejich slova nebo činy druhé zraňují. Nebo je to jednoduše nezajímá.
Ubližování druhým jim nevadí
Jednou z nejvýraznějších varovných známek je, když někdo nachází potěšení v ponižování druhých, jejich zesměšňování nebo záměrném způsobování nepříjemností. Může jít o posměšné poznámky, veřejné shazování nebo radost z cizího neúspěchu. Takové chování bývá pro okolí velmi vyčerpávající.
Všechno se točí kolem nich
Každý občas potřebuje být středem pozornosti. Pokud se ale všechny rozhovory, rozhodnutí i vztahy neustále vracejí k jedinému člověku, bývá to problém. Takové osobnosti mívají potíže naslouchat druhým a jejich zájem o okolí bývá spíše formální než upřímný.
Radují se z cizích neúspěchů
Jedním z nejméně příjemných rysů je škodolibost. Místo aby druhým přáli úspěch, mají radost z jejich chyb, problémů nebo selhání. Takový postoj narušuje důvěru a vytváří prostředí, ve kterém se ostatní necítí bezpečně ani přijímaní.
Jak s takovými lidmi jednat?
Setkání s toxickým člověkem neznamená, že musíme jeho chování tolerovat. Ve většině případů je nejlepší nastavit jasné hranice a nenechat se vtáhnout do manipulace, zbytečných konfliktů nebo pocitů viny.
Je také dobré si uvědomit, že změnit můžeme především sami sebe. Pokud druhý člověk o změnu nestojí, naše snaha ho napravit bývá většinou marná.
Na druhou stranu nikdo není bez chyb. Každý z nás může občas jednat sobecky, žárlivě nebo netrpělivě. Důležité je umět se nad svým chováním zamyslet, přijmout odpovědnost a být ochotní na sobě pracovat. Právě schopnost sebereflexe bývá tím, co odlišuje člověka, který dělá chyby, od člověka, který jimi ubližuje dlouhodobě.
Zdroj: názory autora - celý článek
Sledujte nás na sociálních sítích:
