Hlasitá konverzace rozproudí krev v žilách mnohem výrazněji, než si uvědomujeme. Cévy reagují na každé slovo okamžitou změnou pružnosti, což ovlivňuje tlak i srdce. Může hlasitá hádka způsobit arteriální hypertenzi?
Klábosení u ranní kávy, živá debata s kolegy v kanceláři nebo dramatické vyprávění zážitků z víkendu. Každý mluvený projev krevní oběh pořádně rozvlní. Podle amerického psychologa Jamese J. Lynche dokonce natolik, že pouhé hlasité vyslovení krátké věty okamžitě zvyšuje hodnoty systémového tlaku u zdravých jedinců i u pacientů léčených s hypertenzí (1). Změna nastává bez ohledu na téma konverzace.
Mocná síla slov
Fyzický akt artikulace totiž okamžitě proměňuje rytmus dýchání a ovlivňuje srdeční činnost. Srdeční pumpa vhání krev do oběhové sítě pod vyšším tlakem, jakmile otevřete ústa. Když vyprávění skončí a opět přejdete do role posluchače, hodnoty naměřené na paži opět klesají na výchozí úroveň (2). Jednoznačně se tedy potvrzuje, že ticho působí jako přirozený zklidňující prvek pro celý srdečně-cévní aparát.
Pružnost tepen jako tlumič nárazů
Proč vlastně tlak při běžném hovoru tak prudce vyletí nahoru? Hlavním hrdinou celého děje zůstává artériová poddatelnost. Tento odborný terminologický pojem označuje schopnost tepenných stěn rozšiřovat se a smršťovat podle aktuálního objemu protékající krve (3). Názorným příkladem je zahradní hadice. Když do ní pustíte silnější proud vody, snadno se přizpůsobí a můžete zvesela zalévat. Pokud je hadice naopak jakkoli poškozená nebo přehnutá, pod vysokým náporem trpí a to, co z ní teče, není žádná sláva.
Pružné cévní stěny pracují přesně jako takový tlumič. Během řeči roztahující se tepny pohlcují tlakovou vlnu a chrání tkáně před prudkými nárazy. Řecký kardiolog Charalambos Vlachopoulos ve svých klinických pracích potvrdil, že psychické vypětí spojené s mluvením mění tuhost velkých tepen a ztrácejí-li svou přirozenou ohebnost, každý mluvený odstavec znamená pro oběhovou soustavu výraznější zátěž.
Klidné vyprávění versus vášnivá artikulace
Lidé hovoří všelijak a hodně záleží na konkrétní situaci. Rychlé chrlení slov bez dostatečných přestávek na nadechnutí mění tlakové poměry v hrudním koši a nutí srdce k vyššímu výkonu. I proto lékaři došli k názoru, že lidé s vysokým krevním tlakem vykazují při hovoru podstatně strmější výkyvy než jedinci s normálními hodnotami (4). Hypertonici přitom o tomto skrytém skoku vůbec nevědí, neboť při běžném vyprávění nepociťují žádnou fyzickou bolest ani varovné nepříjemné pocity.
Čtení? Hotový balzám!
Způsob artikulace také zásadně ovlivňuje vnitřní odezvu. Italský profesor interní medicíny Luciano Bernardi zkoumal, jak přesný rytmus řeči zasahuje do funkce kardiovaskulární soustavy. Zjistil, že plynulé, pomalé čtení básnických textů nebo strukturované dýchání během mluvení přináší harmonizaci srdečního tepu a stabilizaci cévního napětí (5). Styl, jakým formulujete myšlenky, má tedy přímý dopad na chování tepenného systému.
Pssst! Teď mládnu!
Naslouchání představuje nejen společenskou zdvořilost, ale také účinnou regeneraci. Jakmile zavřete ústa a začnete naslouchat druhé osobě, cévní napětí klesá, což působí jako oživující odpočinek. Při dialogu dochází k neustálým střídavým výkyvům – při mluvení tlak stoupá, během mlčení zase klesá. Jedinci s vysokou artériovou poddatelností zvládají tyto změny hladce. U osob se ztuhlými tepnami však tyto neustálé výkyvy přinášejí opakovaná mikro-traumata cévního řečiště.
Rozhovor jako parádní tělocvik
Mluvení představuje dynamickou souhru mezi mozkovým kmenem, dýchacím ústrojím a oběhovou soustavou. Není nutné kvůli těmto vědeckým poznatkům navždy zmlknout a komunikovat výhradně psanými vzkazy. Naše cévní stěny jsou stavěné na to, aby dynamické výkyvy tlaku bez problémů zvládaly. Závažnější situace nastává pouze tehdy, když jsou dlouhodobě tuhé a ztrácejí svou flexibilitu.
Italský kardiolog Pietro Amedeo Modesti zkoumal hemodynamické změny při řeči a potvrdil, že u osob s nižší poddatelností tepen vyvolává i obyčejný rozhovor nepřiměřenou srdeční odezvu (6). Trénink správného dýchání při mluvení, dělání pauz mezi větami a vědomé snižování tempa řeči nabízí skvělý způsob, jak dopřát krevní cirkulaci úlevu. Při příštím napínavém rozhovoru zkuste dovyprávět myšlenku s klidným výdechem. Tepny vám za takové zpomalení nabídnou stabilnější vnitřní prostředí.
Jak se při každodenních rozhovorech účinně chránit?
Běžný den přináší desítky rozhovorů, od rychlých telefonátů po dlouhé pracovní porady. Znalost artériové poddatelnosti dává možnost pracovat s vlastním hlasem. Zpomalení tempa řeči, hluboké nadechnutí před začátkem věty a vyvarování se překřikování ostatních výrazně snižuje zátěž pro srdce. Významný účinek má také správná hydratace a pravidelný pohyb, neboť obojí pružnost cévních stěn podporuje. Jakmile spojíte zdravý životní styl s klidnějším přednesem, vaše cévní soustava získá ideální podmínky pro svou práci. Zvláštní pozornost věnovaná hlasové hygieně se tak stává jednoduchým prostředkem pro upevnění celkového kardiovaskulárního zdraví.
Sledujte nás na sociálních sítích: