Po staletích nulové hygieny a epidemiích velmi vážných infekčních chorob přišlo století, kdy to s hygienou přeháníme a opět se to projevuje na zdraví populace v podobě epidemií alergií a oslabené imunity. Vědci z Chicaga varují rodiče, aby to s dezinfekcí domácnosti a úzkostným chráněním svých potomků před nečistotami nepřeháněli.
Děti musejí přijít do styku s bakteriemi, přičemž nejzdravější jsou dnes děti z farem a venkova, které přijdou do styku s hlínou. A i městské děti by se někdy měly pořádně umazat a sníst třeba jídlo spadené na podlahu.
Hlína nám prospívá
Profesor Jack Gilber nenabádá k nedodržování hygieny. Kupříkladu po návštěvě města, kde člověk chytá za kliky dveří a madla v hromadné dopravě či obchodech a kancelářích, by si měl ruce řádně umýt. Ale tzv. čistá špína, jíž se rozumí styk s divokou přírodou, je pro zdraví člověka nezbytná.
Po miliony let se naše imunita vyvíjela venku v přírodě a děti ihned po narození přicházely do styku s hlínou a bakteriemi v ní. Bez této imunizace – nastartování obranyschopnosti – ale imunita selhává a dostavují se celoživotní komplikace, alergie, autoimunitní poruchy, astma, ekzémy.
Není špína jako špína
„Většina rodičů si myslí, že všechny bakterie jsou špatné, ale to není pravda. Většina stimuluje náš imunitní systém a činí nás odolnějšími. Sterilizace domácnosti jako v nemocnici by mohla vést k vážnému přecitlivění imunity u dítěte, které v takovém sterilním prostředí vyrůstá, pak končí s alergiemi, astmatem a neurologickými vývojovými vadami. Nechte je zachránit pejska, hrát si s hlínou, sníst věc spadnou na zem, špína nám prospívá,“ tvrdí profesor Gilbert v rozhovoru pro deník The Independent.
Nebezpečné podle něj jsou hlavně bakterie na syrovém mase, zvláště kuřecím, takže při manipulaci s ním v kuchyni by měli kuchaři dbát opatrnosti. Omývat si ruce i veškeré plochy a nádobí, které s tím přijde do styku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
