Matka na pokusy: O dobrém vlivu, jednorožcích a mindráku

Zejména zoologii doháním. Nechci ze sebe dělat úplnou trubku, ale když jsem nebohé dcerce kdysi ukazovala u nás za domem žlunu se slovy: „Podívej, Dory, někomu uletěl papoušek!“, pak je jasné, že pod mým vlivem by z ní vyrostlo něco jako… já.

Občas také zaměním slova „nosorožec“ a „jednorožec“. Na druhou stranu – kdo by nechtěl takovou praštěnou maminku, která v zoologické zahradě vesele halasí: „Tak, a teď půjdeme na jednorožce.“

Jednoho krásného dne jel manžel s dcerkami na návštěvu za kamarády na venkov. Já ležela doma s virózou. Nikoli tou prezidentskou. Bylo mi to líto – dcerunce evidentně ne. Prý k Filipovi jezdí radši jenom s tátou. Nojo, táta jí o těch koních, které tam chovají (moment, jsou to koně?!?) asi vykládá poněkud zasvěceněji. Minimálně netvrdí, že blinkají duhu…

A protože jsem magor sebezpytná, už jsem si představovala, jak se můj vliv na dítě projeví u školního zápisu. Po přezkoušení ze zvířátek bude děcko štandopéde odesláno na psychotesty.

Když se vrátili z výletu, manželovy otcovské superschopnosti se opět projevily naplno. Podařilo se mu umýt dětem vlásky bez hysterického pláče (jejich). Mám zaděláno na obrovský mindrák, protože to se mi ještě nikdy nepovedlo.

Můj muž je ovšem nejen skvělý táta, ale také dosti empatický parťák. Pochopil, že moje mateřské sebevědomí potřebuje lehce nakopnout. Chtěl mi rychle demonstrovat pro změnu mou rodičovskou dovednost, unikátnost a nenahraditelnost. Zkrátka mě nenápadně upozornit na něco, co by naše děti bez mého přičinění zcela jistě neumělo. Usmál se a pravil: „Tak si představ, Haničko, vracíme se po déjedničce, najednou zácpa, jedeme krokem a zezadu se ozve: jééééééééééééď, ty vole!“

HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.

Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.

Nerada dělá z rodičovství vědu, ale co si budeme nalhávat – on to je svého druhu po