Genetické dispozice ovlivňující u člověka výši IQ nejsou tak podstatné pro akademické výsledky a úspěch v životě jako socioekonomické postavení rodiny, v níž dítě vyrůstá. Platí to minimálně v kapitalistických zemích s placeným vzděláváním, jako jsou USA. Vysoké školné nahrává bohatým s průměrným IQ a vyřazuje ze studia nadprůměrně inteligentní s nízkými příjmy.
Newyorští vědci v rozsáhlém mnohaletém průzkumu prokázali, že z nejinteligentnějších dětí narozených v rodině s nízkými příjmy vystuduje univerzitu a v životě uspěje jen čtyřiadvacet procent, zatímco v rodině s vysokými příjmy třiašedesát procent. A v rodině s vysokými příjmy dostuduje na univerzitě a uspěje v životě sedmadvacet procent těch, kdo mají nejslabší genetické dispozice pro inteligenci a akademické výsledky.
Překážky na cestě k úspěchu
Takže jedinci s geneticky nejlepšími předpoklady ke studiu z chudých rodin uspějí se stejnou pravděpodobností jako jedinci s nejhoršími akademickými schopnostmi z bohatých rodin.
„Pokud nemáte rodinné zdroje, i když jste velmi bystré dítě, tedy dítě s vrozenými dary pro učení a inteligenci, budete čelit velkým potížím na cestě k úspěchu,“ tvrdí doktor Kevin Thom z New York University.
Promrhaný potenciál
„Potenciál dětí ze znevýhodněných rodin je promrhán. A to není dobré jak pro ně, tak pro ekonomiku a společnost. Všichni ti lidé, kteří nemají univerzitu kvůli penězům, mohli by vyléčit rakovinu, kdyby dostudovali?“ ptá se spoluautor Nicholas Papageorge z Johns Hopkins University.
Autoři tak zasazují tvrdou ránu zastáncům vysokého školeného na univerzitách. Podle jejich výzkumu totiž tento systém upřednostňuje bohaté nepříliš schopné před schopnějšími leč chudými.
Sledujte nás na sociálních sítích:
