Jako by nestačilo, že je těhotná starší 35 let lékaři brána téměř jako vážně nemocná, občas ji umí rozladit i její okolí. Takže na co si v její přítomnosti dávat pozor?
Zkuste zapomenout na poznámky a dotazy typu:
„A to jsi otěhotněla umělým oplodněním?“
Pomineme-li, že do toho nikomu nic není (existuje jen velmi úzká skupina lidí, kteří se mohou na něco takového zeptat, a končí to nejlepší kamarádkou), věřte, že i po pětatřicítce se dá otěhotnět přirozeně. Naše prababičky rodily třeba do pětačtyřiceti a nikomu to nepřišlo divné, navíc o něčem, jako je IVF apod., v životě neslyšely. Žijeme sice v jiné době, ale děti vznikají pořád stejně…
„To budeš už celkem stará maminka, co?“
Tohle většinou vypouštějí z úst maminky, co jsou společensky uznány jako „mladé“. Takže upozornění pro ně – 35 není žádný vysoký věk! Jen počkejte, jak mladé se budete v těch letech cítit vy!
„Tvoje dítě ale bude mít hodně starou babičku…“
Platí to samozřejmě i pro dědečky a je to pěkná hloupost. Babička už dneska není 50letá paní s šátkem, vzhledem k tomu, jak se prodlužuje aktivní věk žen i mužů, jsou dnešní šedesátníci mnohem aktivnější než padesátníci před třiceti lety. Navíc se zvyšováním odchodu do důchodu stejně do šedesáti nemáte na hlídací babičku či hlídacího dědečka ani pomyšlení.
„Jen aby ses taky vůbec dočkala vnoučat.“
Další z vlny morbidit. Znovu – pětatřicet není žádné stáří, navíc se dožíváme stále vyššího věku, takže šance na vnoučata je víc než vysoká.
„To je tak, když někdo nejdřív buduje kariéru a užívá si, než aby se usadil a měl děti…“
No a co? To je snad věcí každého z nás, jak si zařídí život. Na život neexistuje návod k použití nebo časový harmonogram…
„Jo, jen počkej, jen co odroste plínkám tvůj potomek, začne je vyměňovat tobě!“
Tak znovu – podle statistik se ženy dožívají průměrně okolo 78 let. To znamená, že je dost vysoká pravděpodobnost, že jste buď zbytečně morbidní, hloupě žertujete, nebo neumíte počítat. Všechny tři možnosti jsou dost smutné a rozhodně vám nelichotí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
