Z hravých kloučků se najednou stanou na slovo skoupí, do sebe uzavření mladí muži, bez zájmu o cokoli, nebo malí machové. Kluci v pubertě dokážou rodičům leccos ukrást: energii, klid, spánek, a i poslední zbytky nervů. Jak společně projít těžkou fází života co možná nejklidněji?
Když se synové mění v mladé muže, mnoho rodičů je nepoznává. Nikdy nekončící konfrontace nebo náhlá bojácnost a uzavřenost přinášejí rodičům nemalé starosti – Co se to s tím klukem sakra děje? A jak se s tím vypořádat?
Co se děje v pubertě?
Puberta se projevuje nejdříve většinou na tělesné úrovni. Se začátkem předpuberty mezi 10. a 13. rokem stoupá skokově produkce sexuálního hormonu testosteronu, a tím dochází ke změně hlasu, začíná se objevovat pubické ochlupení, svoji velikost nemění jen tělo, ale i pohlavní orgány, objevuje se akné a dochází i ke změnám v mozku. A s mnoha tělesnými a hormonálními změnami je jen logické, že se život vašeho syna otáčí úplně naruby. Navenek působí možná jako velký rebel, vnitřně je pro něj velká výzva srovnat se se všemi nastávajícími změnami.
Hledání vlastní identity
Ve vztahu k rodičům dochází znovu k fázi vzdoru, rozpolcenost mezi touhou po svobodě a přáním sounáležitosti, mezi samostatností a potřebou lásky a pochopení. Puberta je navíc také neustálý vnitřní boj, kdy se někteří uzavírají do sebe a jiní hledají rebelii. A všeobecné pochybnosti a citový chaos se promítají do dosud nepoznaných otázek „Kdo vlastně jsem?“ a „Jsem normální?“ nebo „Jak oblíbený jsem v partě?“
„Já jsem jiný.“
A proto experimentují chlapci v pubertě s „rolemi“ – zažívají extrémy a hledají vlastní identitu. Ve snaze se osamostatnit mnoho mladých vyletí z domu rodičů a přesídlí k přátelům a prvním láskám, což jsou v této fázi nejdůležitější sociální kontakty. Puberťáci chtějí ukázat, že jsou individuální osobnosti, a ne následníci svých rodičů. Proto skoro všechno, co rodiče dělají, je momentálně nekonečně trapné… Ale žádný strach – to se s koncem puberty zase srovná.
Jak to „přežít“
I když není vždy snadné se synem vyjít, nevzdávejte to! S názorem „To dítě si stejně dělá, co chce,“ se daleko nedostanete. Tím mu jen dáváte najevo, že je vám ukradený. A vaše úloha teď spočívá v tom, abyste synovi stále znovu nabízeli otevřenou náruč, i když vás možná několikrát odmítne. Ukažte mu, že není nutné, aby muži byli vždy silní, koukali na fotbal a pili pivo, ale že může mít svoje oblíbené koníčky bez ohledu na to, jakého je pohlaví. Kvůli stále zakořeněnému obrazu společnosti, že kluci musí být tvrdí, neukazovat slabost nebo emoce a nedejbože někdy brečet, se mohou dostat do frustrující pasti, ze které nebudou moci najít východisko. Vysvětlujte jim, nejlépe hned od malička, že každý někdy pláče a že i muži mají city.
Zdroj: familie.de, https://www.nhs.uk/live-well/sexual-health/stages-of-puberty-what-happens-to-boys-and-girls/
