Žárlivost je – v určité, nikterak intenzivní míře – přirozenou součástí většiny vztahů. Ovšem nesmí přerůst v trvalý a nezvladatelný stav. Jak poznat, jestli už náhodou nejste se svou žárlivostí „za hranou“?
Zkuste si „sáhnout do svědomí“ a odpovědět si na následující otázky. Pokud na většinu z nich odpovíte „ano“, možná už své pocity přestáváte zvládat...
1. Když si představím, že by ve stejné situaci, v níž žárlím já, žárlil partner, myslela bych si o něm, že to vážně přehání?
2. Když o své žárlivosti vykládám kamarádce, říká mi/naznačuje mi, že to přeháním?
3. Už jsem v minulosti měla opravdu důvod žárlit (například nevěra partnera apod.)?
4. Pročítám partnerovi SMS zprávy nebo maily (případně pokusila jsem se o to/jsem v pokušení to udělat)?
5. Chci, aby partner změnil své chování (práci/přátele/koníčky apod.) jen kvůli tomu, jak se cítím, tedy protože cítím žárlivost?
6. Jsem přesvědčena, že žárlím jen proto, že chci pro partnera výhradně to nejlepší, a že je tedy moje reakce pro jeho dobro?
7. Považuji míru své žárlivost za měřítko síly mých citů a lásky k němu (aneb čím víc žárlím, tím víc ho miluji)?
Sledujte nás na sociálních sítích:
