Vzdělané, ambiciózní a samostatné ženy zažívají v posledních letech zvláštní paradox: čím víc se jim daří v práci i osobním rozvoji, tím složitěji hledají partnera, který by s nimi ladil životně i hodnotově. Nejde přitom o smůlu ani „příliš vysoké nároky“, ale o hlubší společenské změny, které ovlivňují partnerský trh. Proč je pro mnoho žen cesta k lásce těžší než dřív?
Možná ten příběh znáte. Máte vystudované dvě školy, práci, která vás naplňuje, finanční nezávislost a jasnou představu o tom, kam míříte. A jste single. Ne nutně proto, že byste se „málo snažila“, ale proto, že svět kolem nás se mění a s ním i dynamika vztahů. Jedním z jevů, který tuto změnu popisuje, je takzvaný mating gap, neboli „párovací propast“. A právě ta často komplikuje hledání partnera ženám, které mají ambice a vzdělání.
Vzdělání jako dvojsečný meč
Dnešní ženy studují víc než kdykoli předtím. Diplom, kariéra, vlastní příjem – to všechno je obrovský krok vpřed. Jenže statistiky jsou neúprosné: počet vysokoškolsky vzdělaných žen roste mnohem rychleji než počet stejně vzdělaných mužů.
A tady se dostáváme k jádru problému. Mnoho mužů se v přítomnosti velmi vzdělané a úspěšné partnerky necítí vždycky jistě. Ne proto, že by ženy něco „dělaly špatně“, ale kvůli zakořeněným stereotypům, kdo má ve vztahu „vést“ nebo „vydělávat víc“.
Výsledkem je paradox: ženy, které si vybudovaly skvělý život, mají často menší okruh potenciálních partnerů, kteří by se vedle nich cítili pohodlně a rovnocenně.
Když životní plán přestane sedět
Často se říká, že ženy odkládají vztahy a děti kvůli kariéře. Jenže realita bývá mnohem složitější. Spousta žen by rodinu založila klidně dřív. Jen nepotkala člověka, se kterým by to dávalo smysl. A čím déle žijeme naplněný, ale zároveň časově náročný život, tím hůř se hledá někdo, kdo sdílí podobné hodnoty, vzdělání nebo ambice.
Není divu, že některé ženy sahají po možnostech, jako je například zmrazení vajíček. Ne proto, že by se chtěly honit za kariérou na úkor rodiny, ale protože zkrátka nechtějí, aby jim biologické hodiny určovaly tempo vztahového života.
Potřebujeme změnit společenské nastavení
Pokud nemá „párovací propast“ růst ještě více, je čas o ní mluvit otevřeně. A nejen mluvit, ale i měnit postoje.
Pro začátek by pomohlo, kdybychom přestali považovat vzdělání a ambice žen za hrozbu. Vztahy, v nichž má žena vyšší vzdělání nebo vyšší příjem, nejsou o nic méně hodnotné. Jen pořád boří stereotypy, které v nás přežívají.
Další krok? Zamyslet se nad tím, jak podpořit lidi, kteří vztah chtějí, ale narážejí na nerovnováhu v tom, kdo je na partnerském „trhu“ vlastně dostupný.
Jak z toho ven?
To nejdůležitější poselství? Pokud jste single, rozhodně to není selhání. Vaše nároky nejsou „příliš“, ani nejste „moc nezávislá“.
Často jde o širší sociální a demografické faktory, které zkrátka neovlivníte. Co ovlivnit můžete, je otevřenost. Ať už v komunikaci s partnery, nebo v tom, jak mluvíme o vztazích, očekáváních a ambicích obecně.
A možná ještě něco: uvědomit si, že partnerství je krásná věc, ale není to jediná cesta ke smysluplnému a naplněnému životu. Přátelství, kariéra, osobní růst nebo třeba rodičovství vlastní cestou, to všechno jsou legitimní a hodnotné volby.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
