Pamatujete si dobu, kdy přátelství znamenalo hodiny povídání, spontánní návštěvy a pocit, že někdo opravdu ví, jak se máte? Dnes máme kalendáře plné, telefony přilepené k ruce, a přesto se s přáteli vídáme čím dál míň. Ne proto, že bychom nechtěli. Spíš proto, že „se to zrovna nehodí“.
Moderní přátelství má být hlavně nenáročné. Bez tlaku, bez výčitek, bez očekávání. Zní to skvěle, dokud si neuvědomíte, že se z blízkosti stává jen tichá dohoda: nebudeme si překážet v životě. Když se neozvete týdny, nic se neděje. Když zrušíte schůzku na poslední chvíli, „v pohodě“. Když se dlouho nevidíte, pořád jste přece kamarádky, že?
Jenže právě v téhle „pohodě“ se často ztrácí hloubka.
Až budu mít čas. Až bude klid. Až někdy…
Kolikrát jste řekla, že se ozvete, až budete mít víc energie? A kolikrát se z „brzy“ stalo „někdy“? Přátelství se dnes často odsouvá na okraj: mezi práci, povinnosti, sport, seriály a potřebu být hlavně v klidu. Jenže blízkost se nerodí ve volných oknech diáře. Ta vzniká tehdy, když si na někoho uděláte čas, ne že vám na někoho čas zbyde.
Self-care ano. Ale ne za cenu vztahů
Péče o sebe je důležitá. Učit se říkat ne, chránit své hranice, dopřát si klid. Jenže někde po cestě jsme možná zapomněli, že opravdové přátelství není vždy pohodlné. Někdy znamená zvednout telefon, i když se vám nechce mluvit. Jindy vyrazit ven, i když byste raději zůstala doma. Nebo být tu pro někoho ve chvíli, kdy to není zrovna „energeticky výhodné“.
A právě tyhle drobné nepohodlnosti dělají vztah skutečným.
Online spojení nestačí
Srdíčko pod fotkou, rychlá hlasovka, meme ve zprávách, to všechno je fajn. Ale nic z toho nenahradí pohled z očí do očí, ticho u kávy ani pocit, že vás někdo slyší bez filtru. Přátelství se nedá udržovat jen digitálně. Potřebuje přítomnost. Skutečnou, nejen virtuální.
Zlepšete to
Nemusíte hned plánovat víkendové pobyty nebo dlouhé rozhovory do noci. Stačí se ozvat dřív, než bude „pozdě“, domluvit si konkrétní termín, ne jen „někdy“, být upřímná, když něco potřebujete a občas dát vztah na stejné místo v seznamu priorit jako práci nebo povinnosti.
Protože opravdové přátelství není samozřejmost. Je to vztah, který žije jen tehdy, když se o něj oba starají.
A možná je čas se znovu naučit něco, co jsme dřív uměli přirozeně: být tu jeden pro druhého, i když to zrovna není úplně pohodlné.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
