Lidé jsou jediní ze savců, kteří dokážou výrazně ronit slzy a hlasitě plakat. Ačkoli byly popsány i slzy u slonů či psů ve chvíli emocionálního stresu, pláči člověka se to nepodobá. Co tento zvláštní fyziologický projev znamená z evolučního hlediska a jaké má funkce, nevědí psychologové přesně. Ale pláč má pozitivní vliv na zotavování se z negativních emocí.
Vyplývá to z experimentálních výzkumů Asmira Gracanina z Tilburské univerzity v Nizozemsku. Ten sledoval emocionální stav skupiny lidí před, při a po sledování tragického snímku. Část z pokusných osob po filmu plakala, část naopak neuronila ani slzu.
Po sledování filmu se emoce osob, které neplakaly, nezměnily a zůstaly neovlivněny. Zatímco emoce jedinců, kteří plakali, se naopak výrazně zhoršily a propadly. Právě tento propad měl však zásadní vliv na jejich zotavení. Emoce se u plačících osob po chvíli jakoby odrazily ode dna a nakonec se tito jedinci cítili mnohem lépe než skupina, která neplakala.
„Právě tento propad a následný návrat emocí do původní úrovně může vyvolat pocit u plačících, že se cítí nakonec lépe. Primárně sice dojde při pláči k ještě hlubšímu propadu emocí, ale po čase se jedinec zotaví a jeho emoce se dokonce dostanou nad původní úroveň,“ tvrdí doktor Gracanin.
Sledujte nás na sociálních sítích:
