Vědci před lety předložili teorii vysvětlující velikost lidského mozku. Od doby, kdy naši předci opustili stromy a začali chodit po dvou, uplynulo osm milionů let a za tu dobu se mozek zvětšil třikrát. Původně se uvažovalo, že za to mohly rostoucí společnosti, které byly velké a složité. Jejich udržování a řízení vyžadovalo větší mozek. Jenže podle nových výzkumů je to zřejmě omyl. A za růst velikosti mozku mohou spíš změny v ekologii našeho druhu.
Tedy především změna skladby stravy a rozšiřování po světě. Vyplývá to ze srovnání několika druhů primátů. Pokud by teorie o rostoucím mozku v závislosti na složitosti společenského uspořádání druhu byla platná, musel by se mozek zvětšovat i u jiných druhů primátů, ale k tomu nedošlo.
Noční primáti mají více vyvinutou šedou korní oblast, která řídí čich a sluch. Denní primáti včetně člověka mají zase mohutnější vizuální kůru. Evoluce mozku by ale měla být zcela přehodnocena, neboť staré teorie včetně té sociální selhávají.
„Náš výzkum naznačuje, že tradiční přístupy k vysvětlení vztahu mezi velikostí mozku a chováním nám mnoho neříkají. Abychom lépe pochopili evoluci mozku, musíme o něm přestat uvažovat jako o jediném orgánu a vidět ho místo toho jako složitou mozaiku, v níž se různé části specializují na různé funkce. Je nepravděpodobné, že tyto různé části se vyvíjely na základě jediného faktoru – složitosti společenství,“ tvrdí autorka studie Lauren Powellová z Univerzity v Durhamu v Anglii.
Vrásky na mozku? Realita!
Vzhledem k tomu, jak je mozek komplexní a složitý orgán, je spousta věcí, které o něm dodnes netušíme. A tak čas od času přijdou vědci s překvapivým poznatkem. Nedávno například zjistili, že i na mozku se stárnutí projevuje vráskami!
„Jedním z klíčových znaků savčího mozku jsou brázdy a záhyby po celém povrchu jako u vlašského ořechu, ale dosud nikdo nebyl schopen konzistentně tyto brázdy měřit. Mapováním brázd na mozku u více než tisíce lidí jsme dokázali, že náš mozek se ohýbá podle jednoduchého univerzálního zákona. Také jsme dokázali, že parametrem tohoto zákona je napětí uvnitř kůry, které s věkem klesá. U Alzheimerovy choroby je tento účinek patrný dříve a je výraznější,“ tvrdí doktorka Yujiang Wangová z Newcastle University, která na výzkumu pracovala s kolegy z Federální univerzity v Riu de Janeiru.
Právě měření brázd by mohlo být novou diagnostickou metodou při včasném určování Alzheimerovy choroby.
Ženský mozek má přitom méně skladů než mužský stejného věku.
