Vědci z Massachusetts Institute of Technology a Harvardovy univerzity jsou překvapeni výsledky analýzy genetických souvislostí s různými mozkovými poruchami. Sledováním DNA více než milionu lidí totiž prokázali, že geny zvyšující u člověka IQ také zvyšují riziko rozvoje bipolární poruchy, anorexie či autismu.
„Tato práce začíná měnit pohled na to, jak přemýšlíme o poruchách mozku. Pokud jsme schopni odhalit genetické vlivy a rysy přesahu mezi různými poruchami, pak můžeme být schopni lépe chápat kořeny příčin těchto potíží,“ míní jeden z autorů výzkumu profesor Benjamin Neale.
Geneticky spolu souvisejí nejsilněji porucha pozornosti s hyperaktivitou, bipolární porucha, deprese a schizofrenie. Dále mezi sebou geneticky souvisejí anorexie a obsedantně-kompulzivní porucha. Obsedantně-kompulzivní porucha také s Touretteovým syndromem.
Naopak geneticky velmi vzdálené od sebe navzájem i jiných psychiatrických poruch jsou Parkinsonova choroba a roztroušená skleróza.
A zatímco inteligentnější lidé častěji trpí anorexií, autismem, bipolární poruchou a obsedantně-kompulzivní poruchou, naopak mají nižší riziko Alzheimerovy choroby a mrtvice.
Kde se vlastně vzala?
Proč jsou vlastně lidé inteligentnější než ostatní velcí primáti? Na to se pokusili odpovědět vědci z Yaleovy univerzity. Začali se zabývat mozkem člověka a srovnali ho se šimpanzím a také s mozkem makaků. A vyšlo najevo, že žádný jiný primát nemá v mozku tak obrovské množství dopaminu jako člověk. Tento hormon řídí také závislosti a potěšení, ale zároveň hraje významnou roli v lidské inteligenci.
Lidé mají gen TH, který se v neokortexu projevuje sekrecí velkého množství dopaminu.
„U lidí se vyvinul takový systém dopaminu, který není znám u žádných jiných primátů a liší se také od toho šimpanzího,“ tvrdí profesor Nenad Sestan z Yaleovy univerzity.
Jeho tým sledoval v mozku makaků, šimpanzů a člověka šestnáct klíčových oblastí a také to, jaké geny se tam projevují a které jsou naopak vypnuté. Ve většině oblastí byly rozdíly minimální, ale v neokortexu, který zpracovává paměť a jazyk, nebo také ve striatu, oblasti řídící rozhodování, byly obrovské rozdíly, člověku se žádný primát v tomto nepodobá. V lidském striatu vyrábí dopamin 1,5 procenta všech neuronů, což je třikrát více než u jiných primátů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
