Život je plný momentů, které v nás vyvolávají nejistotu, pochybnosti a obavy. Někdy máme chuť couvnout, jindy všechno kontrolovat, jen abychom se vyhnuli nepříjemným pocitům. Jenže co když právě momenty, které nás děsí, v sobě skrývají největší potenciál? Možná nás můžou zranit. Ale možná nás taky mohou posunout o pořádný kus dál. Znáte těchto pět strachů, které si často nosíme v sobě, a přitom nás zbytečně brzdí?
Strach je přirozený. Chrání nás, upozorňuje na rizika a někdy nás dokáže i správně nasměrovat. Jenže jsou chvíle, kdy místo pomoci spíš škodí. Brání nám v růstu, v radosti, ve zkušenostech, které by nám mohly otevřít nové obzory.
Strach ze selhání
Kdo by si rád natloukl nos? Neúspěch bolí. Zasáhne naše sebevědomí, zpochybní naši hodnotu. Ale pravda je, že každý pád nás něco naučí. Často se bojíme neúspěchu tolik, že raději nic nezkusíme. A tím se sami ochuzujeme. Přitom i z malé prohry může vzejít velké vítězství. A čím víc zjistíme, že svět se kvůli chybě nezboří, tím statečněji se budeme pouštět do nových věcí.
Strach ze změny
Změna znamená neznámo, a to děsí skoro každého. Nevíme, co přijde, jestli to bude lepší nebo horší. A tak se raději držíme známého, byť neideálního. Jenže život je změna. Neustálá. A když ji přijmeme, můžeme objevit úplně nové části sebe sama. Nové sny, nové možnosti, nové radosti. A ruku na srdce – nechcete raději vlastní změny řídit než jen pasivně čekat, až vás doženou?
Strach zbavit se věcí, lidí, očekávání
Opustit něco, ať už vztah, práci, nebo jen iluze o tom, jací bychom „měli být“, může být děsivé. Zvyk je silný a zbavit se ho vyžaduje odvahu. Ale právě to nám může dát úlevu. Uvolníme si ruce i mysl, aby do našeho života mohlo vstoupit něco nového, lepšího, možná i opravdovějšího.
Strach z kritiky
Nikdo nemá rád, když ho někdo soudí. Chceme být přijímané, uznávané, milované. Ale kritika, pokud s ní dokážeme zacházet, nám může ukázat cestu, jak růst. A někdy nás jen naučí, že cizí názor není verdikt. Není třeba, aby nás všichni chválili. Nikdy nebudeme po chuti všem. A víte co? To je naprosto v pořádku.
Strach udělat chybu
Chyby jsou součástí života. Učí nás být lepšími, pozornějšími, pokornějšími. Není chyba jako chyba a není špatné snažit se jim vyhnout. Ale když nás strach ochromí natolik, že raději nic nezkusíme, sami se připravujeme o zkušenost. Jenže právě ta nás může posunout dál: k větší sebedůvěře i spokojenosti.
Co z toho plyne?
Strach je normální. Ale pokud mu dovolíme řídit náš život, můžeme přehlédnout příležitosti. Takže až vás příště něco vyděsí, zkuste se na chvíli zastavit a zeptat se sami sebe: „Bojím se proto, že je to špatně nebo proto, že je to pro mě nové a důležité?“
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
