Přestat kouřit neznamená, že se rizika závažných a mnohdy smrtelných onemocnění ihned sníží. Riziko chorob srdce a oběhové soustavy klesá postupně a na úroveň nekuřáka se dostane až patnáct let po poslední cigaretě. Tak dlouho trvá, než se tělo zbaví toxinů a poškození v těle, která napáchalo kouření.
Člověk, který nikdy nekouřil, má o padesát procent nižší riziko onemocnění chorobami srdce a cév. Osoba, která přestane kouřit, se na tuto míru dostane až patnáct let po poslední cigaretě.
Kouření způsobuje především kornatění tepen. Látky obsažené v cigaretovém kouři podporují usazování plaku na stěnách cév. Tím se zvyšuje riziko ucpání cév a u věnčitých cév na srdci pak po ucpání nastává tzv. infarkt. Ten může končit i smrtí.
Těžcí kuřáci, kteří kouří krabičku denně po třicet let, se pak zvýšeného rizika nezbaví do smrti.
„Zatímco všichni jedinci, kteří přestanou kouřit, okamžitě u sebe snižují riziko úmrtí na choroby srdce, k tomu, aby se toto riziko vyrovnalo nekuřákům, musejí čekat alespoň patnáct let,“ tvrdí v závěru svého výzkumu doktor Ali Ahmed z Washington DC.
Sledujte nás na sociálních sítích:
