Obezita negativně ovlivňuje vnímání vzdáleností u člověka. Čím má člověk více nadbytečných kilogramů, tím se mu zdají kopce prudší a vzdálenosti mezi dvěma objekty delší. To ale také znamená, že s obezitou roste nechuť tyto vzdálenosti překonávat a kopce zdolávat.
Změna vnímání prostoru s rostoucí hmotností byla popsána poprvé. Může však vysvětlovat, proč se lidé s nadváhou dostávají do začarovaného kruhu neaktivity a s ní související rostoucí tělesnou hmotností.
Doktorka Jessica Wittová z Colorado State University provedla jednoduchý experiment. Postavila pokusné osoby na čáru a zeptala se jich, jak daleko je od nich stojící kužel. Štíhlé osoby tvrdily, že patnáct metrů. Obézní osoby uváděly v průměru třicet metrů. Kužel byl přitom vzdálen pětadvacet metrů. Je tedy jasné, že lidé pohybově aktivní se zdravou linií vnímají objekty blíže, a tudíž mají větší motivaci v překonávání vzdáleností. Naopak obézní vidí tuto vzdálenost jako dvakrát větší.
V dalším pokusu Wittová prokázala, že obézní lidé také vnímají sklon svahu jako prudší.
„Kdokoli, kdo se snaží obéznímu člověk pomoci hubnout pohybem, musí pochopit, že tito lidé vnímají úkoly jako mnohem obtížnější či dokonce nemožné zvládnout,“ vysvětluje doktorka Wittová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
