Fitness fanatici věří, že rychlým a dlouhým během na pásu prospívají svému zdraví. Zřejmě jim nevadí, co v uzavřené místnosti vdechují. Obsah krve a plic svých spolusportovců. Vědci z Milána prokázali, že běh na pásu není tak účinný při spalování energie, protože se během něj do krve nedostává tolik kyslíku jako při běhu venku. A v dlouhodobém měřítku jsou výkony i účinky běhu na pásu slabší než při běhu venku.
„Běžci na pásu by museli také běhat o patnáct procent rychleji, aby spálili stejné množství energie jako běžci venkovní,“ tvrdí autoři z Milána.
Běh v místnosti na pásu je méně účinný při spalování energie, ale také není tak přínosný z hlediska zásobení krve kyslíkem. Pokud navíc nemá posilovna extrémně výkonnou klimatizaci, při vyšším počtu cvičících vdechují vzájemně vlastní dech a koncentrace oxidu uhličitého je mnohem vyšší a naopak kyslíku nižší než při běhání venku.
„Když běháte venku, neustále se mění povrch, musíte také odolávat odporu vzduchu a především větru, běh rovněž není tak plynulý a rovnoměrný jako na pásu, takže se spálí více energie,“ dodává doktor Michael Silverman z New Yorku, jenž se vyjádřil k výzkumu kolegů z Milána.
Nejen svaly, ale i mozek
Důvodů, proč svičení mezi čtyřmi zdmi vyměnit za pohyb na čerstvém vzduchu, jistě existuje spousta. ovšem většina z nás si běh spojuje především se štíhlou postavou a lepší fyzičkou. Jen málokoho by napadlo, že výrazně prospívá i našemu mozku!
Vědci z Kentucky zjistili, že po pravidelném běhání nejenže rostou svaly, ale zvětšuje se také mozek, který má víc energie a funguje celkově výkonněji. Lidé, kteří se udržují v kondici a jsou aktivní, věnují se aerobnímu sportu, mají větší mozky, lepší paměť a bystřejší myšlení.
Podle vědců z University of Kentucky mají lidé silně neaktivní menší mozky a omezené kognitivní funkce. Tím se vystavují vysokému riziku rozvoje neurodegenerativních onemocnění včetně Alzheimerovy choroby.
Neurologové z Kentucky provedli měření velikosti mozku pomocí moderních počítačových zobrazovacích technik. A zjistili, že nejenže mají pravidelně sportující jedinci větší mozek, ale už po jednom běhu se prokrvením výrazně zvětší objem centrálního nervového systému.
„Prokázali jsme pozitivní vztah mezi kardio-respiračním fitness cvičením a průtokem krve v mozku… Nedostatek pohybu naopak souvisí s menším objemem mozku a sníženou schopností pamatovat si a horším kognitivním výkonem obecně,“ uvedli autoři z Kentucky ve své zprávě.
Sledujte nás na sociálních sítích:
