Dna bývala označována jako onemocnění králů. Zánětlivou chorobou kloubů kvůli nadměrnému množství krystalů kyseliny močové v kloubní tekutině totiž trpěli především šlechticové a bohatí, kteří se cpali vybranými pokrmy – tučným masem a alkoholem. Jenže podle novozélandských vědců může strava za rozvoj dny mnohem méně než genetika. A lze tak říci, že dna je spíše chorobou ovlivněnou dědičně.
Zatímco nadměrná konzumace červeného masa, piva a tvrdého alkoholu zvyšuje riziko dny asi o jedno procento, genetické dispozice jsou zodpověděné za čtyřiadvacet procent hladiny kyseliny močové v krvi.
Co (ne)patří do jídelníčku
Vědci z University of Otago analyzovali 16 760 dospělých europoidní rasy žijící v USA. U všech vyšetřili jak genetické dispozice, tak skladbu jídelníčku a hladinu kyseliny močové v krvi.
Riziko rozvoje dny zvyšuje nadměrná konzumace piva, tvrdého alkoholu, vína, brambor, slazených perlivých limonád, drůbeže, hovězího, jehněčího a vepřového.
Riziko rozvoje dny naopak snižuje konzumace vajec, arašídů, celozrnných obilovin, mléka, sýru, žitného chleba, jablek a bobulového ovoce.
Mocné geny
Nicméně zvýšený příjem škodlivých potravin může zvýšit hladinu kyseliny močové v krvi jen o jedno procento, zatímco konzumace prospěšných potravin ho o pouhé procento sníží. Ale určité geny zvyšují hladinu kyseliny močové v krvi o čtyřiadvacet procent.
„Naše důkazy zpochybňují dlouhodobě tradovanou domněnku, že hyperurikémie (zvýšená hladina kyseliny močové v krvi) je způsobena stravou. Poprvé dokazujeme, že určité alely některých genů mají daleko větší vliv na hyperurikémii než strava,“ tvrdí profesor Tony Merriman z University of Otago.
Sledujte nás na sociálních sítích:
