Medicína dvacátého století byla svým způsobem dost primitivní v nahlížení na funkce některých orgánů. A tak trhala dětem mandle, vyřezávala apendix i preventivně a dělohu považovala za orgán, který je u žen po přechodu zbytečný. Mýlila se v tom, že je lepší se zbavit mandlí či apendixu, a mýlila se také v tom, že je děloha u ženy po menopauze zbytečná jen proto, že už nemůže sloužit plození.
Nové výzkumy dokazují, že s dělohou celoživotně komunikuje mozek a žena, která prodělá hysterektomii, je více ohrožena rozvojem demence.
Zamlžené myšlení
Ženy, které prodělaly hysterektomii, často uvádějí, že po operaci zaznamenávají zhoršení kognitivních funkcí. Mají doslova zamlžené myšlení a paměť. A vědci z Arizona State University prokázali na modelových savcích, že vynětí dělohy je provázeno zhoršením krátkodobé paměti.
Věda konečně začíná chápat, že vztah mezi mozkem a jednotlivými částmi těla je mnohem složitější. Střeva nejsou jen součástí trávicího traktu, ale jsou nezbytným imunitním orgánem a také jakýmsi druhým mozkem, jehož stav a kondice ovlivňují náladu člověka a další kvality jeho mozku v hlavě.
Vnímejme tělo jako celek
Současná medicína konečně začíná přistupovat celostně k vnímání funkcí lidského těla a na jednotlivé orgány nahlíží nikoli už jen optikou jejich primární funkce. Ženská děloha není jen orgán k odnošení dítěte, ale je propojen s mozkem a ovlivňuje jeho funkce. Odstranění dělohy, byť někdy nezbytné kvůli nádoru, souvisí se zhoršením paměti a vyšším rizikem rozvoje demence.
„Naše objevy naznačují, že netěhotná děloha není spící orgán, ale že ve skutečnosti ovlivňuje funkce mozku. Tyto objevy jsou zásadní,“ tvrdí doktorka Heather Bimonte-Nelson z Arizona State University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
