Místnosti s vyšším počtem osob a špatnou ventilací působí zhoubně na mozek. V takových prostorech – kancelářích, školních třídách či posilovnách – se totiž koncentruje oxid uhličitý a další plyny z plic přítomných, míchají se nadměrnou vlhkostí, radonem, zplodinami a prachem. Vzájemně se tak přítomní lidé doslova tráví vlastními dechy. A zatímco potřebují k myšlení a rozhodování v práci či škole vyšší množství kyslíku, jejich mozek ho dostává naopak málo.
Vědci z New Yorku prokázali, že jedinci v nevětraných kancelářích a třídách mají daleko horší výsledky kognitivních funkcí. V posilovnách pak trpí celý organismus, protože při zvýšeném dýchání se mu nedostává kyslíku.
Otupené mozky = horší paměť
Po miliony let se lidé intenzivně pohybovali jen venku na čerstvém vzduchu. Tělocvičny a posilovny jsou nový fenomén posledních sta let, kvůli němuž se lidé zvenku přesunuli do uzavřených prostor. A zatímco venku intenzivně dýchající plíce dostávají čerstvou zásobu kyslíku, v uzavřené místnosti plné funících a supících jedinců je naopak v extrémním stresu, protože navzdory intenzivnímu dýchání nedochází k dostatečnému okysličování krve.
Cvičící ale mají výhodu, že nemusejí myslet, pamatovat si a rozhodovat se při výkonu povolání či školních povinností, i když jejich mozek trpí nekvalitním vzduchem také. Lidé uzavření v přeplněných kancelářích a třídách, kde nefunguje dostatečná ventilace s vnějším prostorem, si tak doslova otupují mozky navzájem. Obírají se o kyslík a zvyšují si koncentraci oxidu uhličitého v krvi. Tím pádem kognitivní funkce (myšlení, paměť) upadají.
Riziko hlavně pro školy a kanceláře
V uzavřených kancelářích, třídách i posilovnách je však nejen vyšší koncentrace oxidu uhličitého, ale také vyšší koncentrace vlhkosti, těkavých organických látek, zplodin ze spalování (především motorů), radonu, pesticidů, prachu, virů a bakterií.
„Náš výzkum naznačuje, že mnohem nižší koncentrace oxidu uhličitého, než jsme si mysleli, stačí k tomu, aby mozek připravily o dostatek kyslíku,“ tvrdí profesor William Fisk z University of California v rozhovoru pro New York Times.
Větrat za každou cenu
Přitom autoři také tvrdí, že v kancelářích větších měst je až pětkrát více znečištění než ve vzduchu na ulici. Větrat se tedy vyplatí i ve velkých městech, která jsou zamořena znečištěním z výfukových plynů. Kvalita vzduchu v uzavřených prostorech je i tam horší než venku. Pakliže nejsou kancelář či třída opatřeny výkonnými čističkami vzduchu a ventilačním systémem.
„Jakmile uzavřený prostor vyvětráte, můžete v řízeném experimentu pozorovat okamžité zlepšení myšlení, rozhodování a paměti. Více čerstvého vzduchu a intenzivnější větrání souvisejí s dramatickým zlepšením rozhodování. Lepší kvalita vzduchu zcela jasně souvisí s lepším myšlením a výkonností při práci a učení,“ tvrdí doktor Joseph Allen z Harvardovy univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
