Nociceptivní neurogliový komplex, tak nazvali vědci ze Švédska nový orgán lidského těla, který zpracovává tlak zvenčí a vyvolává pocit bolesti v mozku. Neurologové z vysoké školy Karolinska Institutet zjistili, že v kůži nemáme jednotlivé nervové receptory bolesti a tlaku, ale že je pod kůží celá síť neurogliových buněk, které tvoří jednotný orgán.
Tyto gliové buňky mají vlasovité výběžky, které jsou citlivé k vnějším stimulům. Když se podaří celou síť vypnout, dojde k snížení vnímání bolesti. Tyto poznatky by mohly zlepšit jak metody anestezie, tak léčbu chronických bolestí.
Bolest jako zpráva pro mozek
„Naše studie dokazuje, že citlivost vůči bolesti se neobjevuje jen v nervových vláknech kůže, ale také v tomto nově objevném orgánu citlivém vůči bolesti. Tento objev mění naše chápání buněčných mechanismů fyzické citlivosti a může být významný pro chápání a léčbu chronických bolestí,“ tvrdí profesor Patrik Ernfors ze Stockholmu.
Nepříjemné pocity známé jako bolest jsou reflexní reakcí na tlak, horkost a jiné stimuly zvenčí, které by mohly poškodit tělesné struktury. Vnímání bolesti během několika setin vteřiny je důležité pro to, aby se mozek mohl včas bránit a třeba stáhnou ruku z plamenů či uhnout ostrým trnům.
Podceňované buňky
Gliové buňky byly dosud vnímány jako podpůrné buňky neuronů. V kůži pak neuronů s receptory pro bolest. Podle švédských odborníků však samy gliové buňky hrají významnou roli při vnímání a zpracování bolesti.
Studii popisující nový orgán bolesti publikoval odborný časopis Science.
Sledujte nás na sociálních sítích:
