Štěstí je pro každého něco jiného. Někdo je šťastný, když ráno svítí slunce, jiný má radost, když může podniknout něco se svými blízkými, a někdo je šťastný teprve tehdy, když vyhraje v loterii. Většinou ale není pocit štěstí dlouhodobý a o pozitivní emoce se musíme starat každý den znovu a znovu.
Při honbě za štěstím hraje svoji roli také střevní mikroflóra, která může s pomocí neurotransmiterů, imunomolekul a jejich metabolitů ovlivnit náš mozek a tím i naše emoce. Ačkoli střevní mikroflóra není v přímém kontaktu s „šedými buňkami“, přebírá signály ve formě molekul a jako morzeovkou přeposílá důležité informace do mozku, který tyto chemické signály zpracovává a adekvátně reaguje.
Střeva dokážou naši náladu zlepšit i zhoršit
Abyste pochopili potenciál střevní mikroflóry v komunikaci mezi břichem a mozkem, podrobili je vědci mnoha testům. Narušili zdravou střevní mikroflóru antibiotiky a zjistili, že díky podobným narušením se dostaly do chaosu také naše pocity. Nebo jí dodali „dobré bakterie“ a uviděli, že dokážou léčit nejen střeva, ale působí jako náplast i na zraněnou duši. Vědci dokázali, že nejenže nás cestovní potíže mohou jeden až dva dny na dovolené potrápit, ale také nám mohou dlouhodobě ukrást radost ze života. Všechno tohle ukazuje, jak střevní mikroflóra ovlivňuje chemii našeho mozku a tím i naše chování.
Polévka na duši
V
„továrně na štěstí“ tak bublají hormonální směsi, které bychom do spojitosti se střevy vůbec nedávali. Tak přiřazujeme hormon štěstí serotonin především mozku, protože tam dochází k ovlivnění našeho dobrého pocitu a spokojenosti, a zlepšuje zároveň koncentraci. Ale proteinový stavební kámen tryptofan je důležitou výchozí látkou pro výrobu hormonu štěstí a tato látka pochází právě ze střev. Jen pokud střeva produkují dostatek tryptofanu, může mozek tuto stavební látku využít pro výrobu serotoninu, a vylepšit tak naši náladu. Lidé, kteří trpí depresemi, mají nedostatek nejen hormonu štěstí, ale mají také méně hormonu tryptofanu v krvi.
Každý svého štěstí strůjcem
Při změně složení mikroorganismů se změní také koncentrace aminokyseliny tryptofanu v krvi. Stres, záněty střev nebo poruchy střevní mikroflóry snižují hladinu tryptofanu a mohou způsobovat deprese. Napětí, střevní infekce nebo antibiotika mohou důležité bakterie štěstí zničit a pravděpodobně také způsobit špatnou náladu. Jaký hormonální koktejl si nakonec ve střevech namícháme, záleží tedy na složení bakterií a na tom, co jíme. V budoucnu je pravděpodobně možné při depresích neužívat léky nebo minimálně snížit jejich dávkování a místo toho vsadit na pomoc podnájemníků ve střevech a vlastní výrobě hormonu štěstí.
