S každou další objevenou šedinou nepanikařte, spíše se radujte! Tělo se snaží vyhnout rakovině a brání se vzniku zhoubných buněk.
Šedivění vlasů je neklamné znamení stárnutí, se kterým se smiřujeme jen těžko. Proto se šediny také snažíme maskovat barvami a dalšími kosmetickými přípravky. Bytostně je nenávidíme a přejeme si, aby neexistovaly. Je načase začít je milovat.
Nejsou proti nám, ale s námi
Společnost vidí stříbrnou kštici jako estetický problém odporující kráse, pro vědce jde o přirozený mechanismus těla, který zabraňuje smrtelné nemoci. Vzniku rakoviny dost pomáhá neustálé vystavení stresu, a to jak z vnitřního prostředí organismu, tak i vnějších vlivů, čímž postupně dochází k poškození buněk DNA. Co s tím má společného šedivění, tedy úbytek melanocytů ve vlasových folikulech?
Dvě reakce na jeden problém
Tým badatelů z Tokijské univerzity, o jehož zásadním objevu informuje odborný magazín Nature Cell Biology (1), se na základní buňky, které mají za úkol vyrábět barevný pigment pro vaše vlasy, podíval z takové perspektivy, jako dosud nikdo. Jeho experiment provedený na myších prokázal, že když jsou vystaveny zátěži, reagují na stres dvěma naprosto odlišnými způsoby. Tím prvním a bezpečnějším je únik. Buňky se přestanou vyvíjet a opouštějí systém, čímž zastaví produkci pigmentu. Přesně to je ten moment, kdy se objeví šedivý vlas a viditelný důkaz, že si tělo vybralo variantu zkusit se rakovině vyhnout. V opačném případě místo úniku buňky na zátěž nereagují, zůstanou v kořínku a začnou se nekontrolovaně dělit, což může vést k rozvoji zhoubného nádoru.
Stříbrná medaile za prevenci
„Zjištění přehodnocuje šedivění vlasů a melanom nikoli jako nesouvisející události, ale jako odlišné výsledky stresových reakcí kmenových buněk,“ vysvětluje spoluautorka studie, kterou je japonská bioložka Emi Nishimura (2). Zároveň upřesňuje, že šedivé vlasy sice přímo nezabraňují rakovině, ale svědčí o obranném procesu chránícím tělo před vznikem potenciálně zhoubných buněk. I to je důvod, proč na ně změnit názor a nebrat je jako nepřátele, nemyslíte?
Zdroje: (1) https://www.nature.com/articles/s41556-025-01769-9, (2) https://www.ims.u-tokyo.ac.jp/imsut/en/about/press/page_00079.html
Sledujte nás na sociálních sítích: