Více dětí a jeden pokoj. Ukážeme vám, jak si s tím poradit

První důležitý faktor je věk dětí. Pokud je jedno opravdu malé – třeba batolecího věku – a druhé chodí do školy, je potřeba přesně stanovit pravidla a denní režim. Batoleti asi nic nevysvětlíte, takže budete muset svojí energii zaměřit na školáka, kterému zdůrazněte pravidla tolerance. Staršímu potomkovi vysvětlete, že z věcí, které batole dělá, nemá samo rozum, a proto je na starším sourozenci, aby byl rozumnější, zodpovědnější a drobné prohřešky malého sourozence velkoryse přešel. To ale neznamená, že když starší přijde domů ze školy, necháte ho prcka hlídat. Naopak se snažte poskytnout školákovi prostor a klid a vezměte batole na chvíli z jeho dosahu. Potřebuje starší dítě dělat úkoly, nebo se chce podívat na televizi? Zkuste mu to v rozumné míře dopřát.

Nechte děti, ať si spory vyřeší samy

Pokud jsou děti stejně staré, nebo mezi nimi není takový věkový rozdíl, budete určitě svědky denních bitek o půjčené oblečení, roztahané hračky a neustálých drobných hádek. Neznamená to ale, že by se neměly rády, jen si mezi sebou navzájem určují prostor a pravidla komunikace. Jak to ale máte přežít vy jako rodiče ve zdraví? Trvejte na tom, aby si své spory řešily samy a zasahujte jen v opravdu vyhrocených situacích. Nedovolte, aby se vaše děti navzájem bily nebo si jakkoliv ubližovaly. Pokud už jejich spory překročí hranice dětského pokojíčku, rozhodně tam nevtrhněte a nemlaťte je hlava nehlava. Svolejte rodinou poradu a nechte obě strany říct, kde je problém. Vzduch se tím pročistí a děti se naučí řešit spory dialogem.

Každý potřebuje svůj kout

Pokud se jedná o sdílení společného prostoru a soukromí, je vždy lepší, když pokojíček symbolicky rozdělíte na několik částí a každému dítěti vyhradíte svůj prostor. Šikovné uspořádání psacích stolů, skříní na oblečení a hraček pak věci značně ulehčí. Dbejte na to, aby děti měly „své“ koutky vybaveny zhruba stejně a aby si je mohly podle svého přání vyzdobit. Nebudou si tak nic vyčítat a závidět. Pokojíček můžete rozčlenit barvami, látkami, vzdušnou poličkou s knihami a podobně. Zejména v malých pokojích by barvy neměly být příliš tmavé, aby pokoj opticky nezmenšovaly. Důležité je, aby nábytku v pokoji bylo co nejméně, ale současně dost na oblečení i uložení věcí. Pamatujte, že dokoupit další kusy můžeme vždycky, ale zbavovat se těch nadbytečných bývá často složitější.

Řešením může být patro na spaní

Jako malé holky jsme měly doma palandy. Podle odborníků je ale toto řešení vhodné jen v opravdu krajních případech. Nejvážnější argument proti palandám je ten, že nahoře je větší teplo a hůře se tam dýchá. Kromě toho, horní postel nelze využít k sezení třeba pro návštěvy. Nedostatek prostoru můžete elegantně vyřešit tak, že do pokoje umístíte tzv. „zvýšené postele“ umístěné na skříňkách nebo policích, eventuálně s volným prostorem na hraní přímo pod lůžkem. Nábytek by měl být praktický, snadno udržovatelný a hlavně bezpečný. Dětem je často jedno, kolik co stojí a z čeho to je vyrobeno, hlavně se jim to musí líbit a musí se v tom cítit příjemně.

Snažte se zajistit soukromí

Čím větší je věkový rozdíl mezi sourozenci a čím jsou starší, tím více musíte respektovat jejich soukromí. Nepočítejte s tím, že starší sourozenec dohlédne ve společném pokoji na mladšího. Ten mladší tomu staršímu určitě poleze na nervy a budou zbytečně vznikat důvody k hádkám. Dospívající sourozenci to mají se soužitím v jednom pokojíčku vůbec těžké. Každý chce dělat jiné věci, poslouchat jinou hudbu a mít své věci a tajnosti jen pro sebe. Pokud mají žít vedle sebe navíc dospívající kluk a holka, budete muset opravdu brzo vymyslet jiné řešení, jak oběma poskytnout prostor. Máte-li k dispozici jedinou místnost, můžete ji rozdělit. Je celá řada alternativ, závisí to na daných podmínkách v místnosti. O příčce ze sádrokartonu či ze dřeva můžete uvažovat pouze u pokojů se dvěma okny. Když z prostorových či jiných důvodů stavební rozdělení pokoje nepřichází v úvahu, předělíme místnost paravánem nebo skříňkami. Méně pohodlná varianta je přestěhovat rodičovskou ložnici do obývacího pokoje a nechat dětem každému svůj pokoj. Naučte se před vstupem do dětského pokojíčku klepat.

Vlastní pokoj

Můžete-li dopřát všem svým dětem luxus vlastního pokoje, nechte je, ať do jeho zařizování mluví ony. Mělo by tam být vše, co potřebují, ale opět platí, že byste neměli místnost zbytečně přecpat nábytkem. Dobrým řešením může být i postel navíc či pohovka, pokud se tam vejde. Využije ji kamarádka nebo se může hodit pro návštěvy. Druhá postel se také dá využít k lenošení přes den, aniž se dítě válí v ložním povlečení. Při zařizování, respektive výběru zařízení, dopřejte dítěti v rozumných mezích volnou ruku. U malých dětí nezapomeňte zabezpečit okna a balkonové dveře a do určitého věku také volné elektrické zásuvky. Pokud si s rozmístěním nevíte rady, můžete se obrátit na bytového architekta, který vám navrhne jednoduché a praktické úložné prostory. Řešením může také být nábytek na míru, který vyplní opravdu každý kout dětského pokoje a zefektivní jeho uspořádání.