27.11.2020 | Děti a rodina
Antibiotika sice v minulém století zvrátila boj člověka s bakteriální infekcí, ale v posledních třiceti letech se z užívání tohoto léku stal spíš byznys než snaha zachraňovat života. Antibiotika lékaři předepisují zbytečně a lidé je ochotně nadužívají. Za velkého nadšení výrobců těchto léků. Jenže nadužívání oslabuje imunitní systém, zvyšuje rezistenci bakterií a podle nejnovějšího výzkumu u nejmenších dětí působí celoživotní následky. Děti, které dostanou antibiotika před druhými narozeninami, mají později v životě mnohem častěji chronická onemocnění jako alergii, ekzém či astma.
Výzkumy z posledních let naznačují, že antibiotika sice ničí bakterie a tím pomáhají imunitnímu systému zdolat infekci, zároveň ničí blahodárné střevní bakterie a oslabují imunitní systém. Takže s častým užíváním antibiotik se člověk připravuje o vlastní obranyschopnost. U nejmenších dětí může podání antibiotik způsobit poškození imunitního systému trvale. Ten je pak příliš reaktivní a vyvolává alergické reakce či astma.
Mohou vyvolat astma a alergie
Vyplývá to z analýzy zdravotních záznamů 14,5 tisíce dětí. Ty, které dostaly antibiotika před druhými narozeninami, měly později v životě mnohem častěji astma a alergie.
„Ty děti, které dostaly antibiotika vícekrát, měly více různých chronických onemocnění později v životě,“ tvrdí autoři z Mayo Clinic v Minnesotě.
Poškozují střevní mikroflóru
Antibiotika poškozují střevní mikrobiom. A ví se, že čím silnější a zdravější je mikrobiom, tím je silnější imunitní systém a tím zdravější je také člověk. Střevnímu mikrobiomu se někdy také říká druhý mozek člověka.
Sledujte nás na sociálních sítích:
