Předepíší vám ranní rutinu, diagnostikují depresi jen z fotky a radí se zdravým životním stylem. To jsou usměvaví influenceři na sociálních sítích, kterým dnešní generace věří úplně stejně jako lékařům v bílých pláštích.
Ještě před několika lety bylo všechno jasně dané. Když člověka něco bolelo, šel ke svému obvodnímu lékaři, který mu následně vypsal žádanku na nějaké specializované pracoviště. Dnes je situace diametrálně odlišná, protože prvním rozřešením zdravotních potíží se stal chytrý telefon „napojený“ na sociální sítě.
Místo ordinace internet
Díky aktuálním průzkumům vyplouvá na povrch, že celých 33 procent příslušníků mladších generací dává při řešení zdravotních otázek přednost radám z TikToku, Facebooku a Instagramu před odbornou konzultací (1). Zda je to jen otázkou pohodlí bez dlouhých front a čekání? Bohužel ne. Influenceři poskytující doporučení nejsou cizí autoritou v neosobní ordinaci, která voní dezinfekcí a mluví se tam latinsky. Sledující je považují za přátele, kteří s nimi sdílejí svůj život, rozchody i ranní kruhy pod očima. Tato falešná, ale intenzivní blízkost vytváří takzvaný parasociální vztah plný důvěry, která může být až zhoubně škodlivá.
Algoritmus ví všechno a o všem
Frustrace z nekonečných čekacích dob u specialistů se dá pochopit. Stejně jako pocit, že když už jeden konečně přijde na řadu, propadá přesvědčení, že je jen další položkou v kilometrové kartotéce. Naproti tomu algoritmus sociálních sítí je bleskový. Stačí naťukat na klávesnici daný problém a v mžiku se objeví návrhy na desítky videí se „zaručenými“ tipy na biohacking i suplementaci doplňky stravy. Okamžitá odezva je tak příjemná a žádaná!
Potvrzují to i odborníci, podle kterých lidé vyhledávají zdravotní informace online především kvůli snížení úzkosti a tomu, že „vědí hned“. Influenceři navíc mluví jazykem, kterému se dobře rozumí. Nepoužívají cizí termíny a budí dojem, že své trable rozebíráme s nejlepší kamarádkou. U toho ještě nabídnou slevový kód na to či ono. Ano, je to sice lákavé a božsky jednoduché, ale také nesmírně nebezpečné, protože laická diagnostika ignoruje skutečnou individuální anamnézu (2).
Laik se diví, odborník žasne
Důvěryhodnost toho všeho zesiluje vizuální prezentace. Pokud má někdo vypracované břišní svaly a dokonalou pleť, podvědomě předpokládáme, že rozumí endokrinologii, fitness i biochemii. To nás nutí věřit, že atraktivní lidé jsou automaticky inteligentnější a kompetentnější i v oblastech, které s jejich vzhledem nesouvisí. Mnoho wellness influencerů tak beztrestně radí s vysazováním léků nebo doporučuje extrémní diety, které mohou vést k poruchám příjmu potravy. Americká psychologická asociace varuje, že dezinformace v oblasti duševního zdraví na sociálních platformách vede k sebepoškozování nebo k odmítání standardní léčby (3). Přesto je pro mnohé snazší uvěřit člověku z internetu, který tvrdí, že deprese je jen nedostatek sluníčka než začít s komplexní terapií pod dohledem psychiatra.
Tenká hranice mezi inspirací a hazardem
Pochopitelně ne všichni digitální tvůrci se dají házet do stejného pytle. Existuje celá řada vyškolených odborníků, kteří sociální sítě využívají k osvětě a boření mýtů. Problém nastává až v momentě, kdy se nějaký samozvaný „všeználek“ rozhodne, že jeho osobní zkušenost je univerzální pravdou. Marketingový tlak je také vcelku silný. Trh s doplňky stravy neustále roste a influenceři jsou hlavními hybateli tohoto byznysu. Dle jisté odborné analýzy mnoho tvůrců nedostatečně označuje placenou spolupráci, což vede k tomu, že uživatelé vnímají komerční reklamu jako upřímné doporučení (4). Spoléhat se na influencera v otázkách zdraví je jako nechat si opravit brzdy u auta od někoho, kdo sice opřený o kapotu vypadá skvěle, ale nikdy nedržel v ruce šroubovák. Zdraví není trend, který po sezóně vyprchá - následky špatných rozhodnutí mohou být trvalé.
Dvakrát měř, jednou řež
Ruku na srdce – není to zvláštní, že lidé, kteří by si nekoupili ojetý vůz bez prověření historie, jsou ochotni konzumovat neznámé látky jen proto, že jim to poradila osoba s hezkým filtrem na obličeji? Někteří experti zastávají názor, že skutečná lékařská komunita se musí naučit lépe komunikovat v online prostoru, aby zaplnila vakuum, které influenceři ke svým ziskům tak úspěšně využívají (5).
Zároveň my, jako konzumenti obsahu, musíme začít rozlišovat mezi inspirací k lepšímu životnímu stylu a odbornou radou. Jestli nás influencer motivuje k pohybu nebo pití čisté vody, je to v pořádku. Jakmile však začne operovat s diagnózami, laboratorními výsledky nebo léky na předpis, je čas odložit telefon a objednat se do skutečné ordinace. Moderní medicína sice nemá miliony lajků a netančí na populární songy, ale na rozdíl od sociální sítě dokáže skutečně zachránit život.
Zdroje: (1) https://www.charityrx.com/blog/the-shifting-role-of-influence-and-authority-in-the-rx-drug-health-supplement-market/, (2) https://www.jmir.org/2025/1/e65792, (3) https://www.apa.org/topics/journalism-facts/misinformation-mental-health, (4) https://www.ftc.gov/business-guidance/resources/ftcs-endorsement-guides-what-people-are-asking, (5) https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10272627/
Sledujte nás na sociálních sítích:
