Nikoho nepřekvapí, že velebit zdravotní účinky finské sauny budou právě obyvatelé této severské země. Finští vědci však provedli nezávislý a statisticky průkazný výzkum vlivu saunování na zdraví srdce a cév. A zjistili, že lidé dopřávající si čtyři až sedm pobytů v sauně týdně, mají nejzdravější oběhovou soustavu a jsou nejméně ohroženi rozvojem onemocnění tohoto ústrojí.
Vyplývá to z patnáctiletého sledování několika tisíc osob. A vyplývá z něj, že saunování se nemusejí bát ani lidé po infarktu a mrtvici. Samozřejmě musejí ale začít s procedurou po pečlivém vyšetření a konzultaci s lékařem.
Podle autorů saunování v těle vyvolává podobné fyziologické změny, k jakým dochází při mírné formě cvičení. Pobyt v sauně – myšleno patnáct minut jako jeden pobyt – má tedy podobně blahodárné účinky jako třeba rychlá chůze.
„Lidé, kteří se saunují čtyřikrát až sedmkrát týdně, jsou asi o čtvrtinu méně ohroženi úmrtím na choroby oběhové soustavy ve srovnání s těmi, kteří se saunují maximálně patnáct minut týdně,“ tvrdí profesor Jari Laukkanen z Východofinské univerzity.
A účinek saunování je výraznější především u osob středního a vyššího věku. Jednou saunou se myslí patnáct minut, zatímco čtyři až sedm saun týdně znamená strávit v ní šedesát až 105 minut týdně.
Pro zdraví plic
Ostatně Finové netrpí příliš často ani zápaly plic či jinými dýchacími obtížemi. Vědci z finského Kuopia a anglického Bristolu prokázali, že tento efekt může mít na svědomí také saunování.
U mužů, kteří si saunu dopřejí alespoň dvakrát týdně, se riziko zápalu plic sníží o třicet procent, pokud do extrémně horké místnosti chodí čtyřikrát týdně, riziko je nižší o čtyřicet procent. A snižuje se také riziko jiných infekcí dýchacích cest, a dokonce i astmatu.
„Tyto důkazy se přidávají k dalším poznatkům o blahodárných účincích sauny na akutní i chronické nemoci. Sauna je příjemná a uvolňující činnost. Je to bezpečná a většinou lidí dobře snášená procedura,“ tvrdí autoři.
Sledujte nás na sociálních sítích:
