Ordinace praktických lékařů se plní pacienty s boreliózou, infekčních klíšťat totiž přibývá. Jen za letošní rok dle statistiky Státního zdravotního ústavu přenesla nákazu na 2 803 Čechů. Období největšího záchytu nemoci přitom probíhá až nyní. Znepokojující také je, že nemoc nebývá vždy rozpoznána včas, následky pak mohou leckoho ochromit, a to doslova. Pokud si s nemocí neporadí imunitní systém člověka nebo nejsou v počátku nemoci podána účinná antibiotika, borelióza se může dostat do chronického stádia a způsobit závažné zdravotní problémy.
Klíště obecné se lymskou boreliózou obvykle nakazí z krve divoce žijících savců, ale i ptáků a plazů. Bakterie borrelie pak setrvávají ve střevě klíštěte, odkud se po přisátí mohou přenést na člověka.
Průběh a počáteční projevy nákazy
K nákaze člověka bakteriemi borrelie dojde většinou nejdříve po 6 hodinách od přisátí, některé zdroje uvádí dokonce odstup 24 hodin, odborné názory kolem této problematiky se liší. Vždy je však lepší klíště odstranit co nejdříve a ranku dobře vydezinfikovat.
Po průniku bakterií do kůže se začínají dostávat do vazivových struktur podkoží, kde způsobují zánětlivé změny. Pokud tyto změny zaznamená imunitní systém nakaženého, vyvolá lokalizované ložisko infekce zvané erythema migrans. Projevuje se jako typická červená skvrna o velikosti kolem 5 cm v okolí ranky po klíštěti, která je uprostřed vybledlá.
Jakmile se skvrna objeví, diagnóza je víceméně jasná. „K vytvoření červené skvrny dochází zpravidla do několika dnů, ale i týdnů po přisátí klíštěte, a to ne vždy přesně v místě přisátí. Problém ale může nastat tehdy, když se toto tzv. časné lokalizované stádium neobjeví a dojde k rozšíření infekce, což je relativně časté,“ uvádí MUDr. Vít Nádvorník. Nakažený člověk tak o tom, že má boreliózu, vůbec nemusí vědět a borrelie se šíří dále do jeho těla, procházejí krevním řečištěm a pronikají dovnitř buněk.
Pokud dojde k nákaze a neobjeví se typická skvrna, zhruba po několika týdnech mohou přijít nespecifické příznaky, jako je únava nebo bolest kloubů a svalů. Ani tyto projevy se však dostavit nemusí. Bakterie borrelie totiž mají jedinečnou schopnost unikat reakcím imunitního systému a putovat po těle nepozorovaně. Při podezření na nákazu, tedy má-li napadený člověk nějaké obtíže, je proto jedinou možností k odhalení nemoci laboratorní vyšetření krve.
Nebezpečí chronického stádia
V případě, že nemoc není diagnostikována a léčena nebo se proti ní imunitní systém nezačne bránit a borrelie se skrytě šíří tělem dál, se může dostat až do chronického neboli diseminovaného stádia. V této fázi může začít typicky napadat klouby, kosterní svalstvo a centrální nervový systém, vzácněji, a to asi u 3 % případů, i systém srdeční. Toto šíření se projevuje záněty kloubů, mravenčením kůže, poruchami čití, hybnosti nebo srdečního rytmu.
„Projevy pozdního diseminovaného stádia se mohou dostavit i měsíce až roky po nákaze a mohou vést k nejrůznějším neurologickým projevům až ochrnutí,” upozorňuje MUDr. Vít Nádvorník.
Boreliózu odhalí laboratorní vyšetření
Pokud jste byli napadeni klíštětem a objevila se vám typická skvrna, zajděte si ke svému praktickému lékaři, který provede klinické vyšetření. V případě, že je místo po přisátí zarudlé a má typický vzhled, lze boreliózu klinicky diagnostikovat ihned, tedy již několik dnů až týdnů po nákaze. V tomto stádiu se laboratorní vyšetření neprovádí a postupuje se dle klinického nálezu společně s informacemi o přisátí klíštěte. K vyšetření se dostavte také v případě, že na sobě pozorujete některé z nespecifických příznaků. Zákeřnost boreliózy spočívá v tom, že se může organismem šířit nepozorovaně. Návštěva lékaře po napadení klíštětem je tedy na individuálním zvážení každého jedince, namístě je ale hlavně v případě zaznamenání obtíží nebo změn.
Není-li skvrna přítomna a pacient má potíže, je nutné podstoupit laboratorní vyšetření krve. Odběr krve vám provede lékař, zajít si na něj můžete také do odběrových pracovišť. „Laboratorní vyšetření krve je v případě nepřítomnosti skvrny jediným řešením pro včasné odhalení a léčbu boreliózy tak, aby se nedostala do chronického stádia, které by mohlo mít závažné následky,“ varuje Ing. Petra Kottová z laboratoře. Výsledky vyšetření je proto nutné vždy konzultovat se svým lékařem, který na základě nich v kombinaci s klinickým vyšetřením a anamnézou může diagnózu nejlépe zhodnotit.
„Z odběru krve se provádějí sérologické testy na přítomnost protilátek třídy IgM a IgG. Tyto protilátky, kterými se organismus začne proti nemoci bránit, se však začínají tvořit až 3–6 týdnů po nákaze, nemoc je tedy možné diagnostikovat až s odstupem týdnů. Vyšetření se proto v případě podezření doporučuje opakovat,“ upozorňuje Ing. Petra Kottová. Pokud se přítomnost protilátek základním vyšetřením potvrdí, provádí se další specifičtější testování.
V případě podezření na takzvanou neuroboreliózu se diagnóza stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku, ze kterého lze přímo prokázat přítomnost bakterie. Při postižení kloubů lze k diagnóze obdobně využít punktát z kloubu.
Nedejte borelióze šanci. Včasným vyšetřením předejdete jejímu rozvoji a s ním spojenými komplikacemi.
Sledujte nás na sociálních sítích:
