Některá rozhodnutí uděláme během několika vteřin, jiná nám nedají spát celé týdny. Přemýšlíme, analyzujeme, radíme se s okolím a často se bojíme, že zvolíme špatně. Pravda je ale taková, že většina našich rozhodnutí není osudová. Mnohem větší problém představují nenápadné chyby, kterých se při rozhodování dopouštíme opakovaně. Právě ty nás mohou odvádět od života, který bychom skutečně chtěli žít.
Rozhodování může být stresující, vyčerpávající a někdy i děsivé. Ať už jde o změnu zaměstnání, stěhování, vztahy nebo zdánlivě drobné každodenní volby, málokdo si je stoprocentně jistý, že se rozhoduje správně.
Dobrou zprávou však je, že většina našich rozhodnutí nemá katastrofální následky. Ano, někdy si vybereme cestu, která se ukáže jako složitější, než jsme očekávali. Občas nás rozhodnutí stojí čas, energii nebo peníze. Jindy zjistíme, že jsme se mýlili. To ale neznamená, že jsme selhali. Život není o tom dělat pouze dokonalá rozhodnutí. Je o tom umět se přizpůsobit, poučit se a pokračovat dál. Dokonce i rozhodnutí, která se zpětně nezdají ideální, nás často naučí něco důležitého.
Existují však určité pasti, do kterých při rozhodování padáme opakovaně. Pokud je dokážeme rozpoznat, můžeme se rozhodovat s větší jistotou, klidem a svobodou.
Dáváte přednost tomu, co už znáte
Lidský mozek miluje jistotu. Má rád věci, které zná, kterým rozumí a které dokáže předvídat. Proto často zůstáváme ve známém prostředí, i když nám už dávno nevyhovuje. Zůstáváme v práci, která nás nenaplňuje. Setrváváme v návycích, které nám nic nepřinášejí. Odkládáme změny, protože nevíme, co nás čeká za rohem.
Neznámé v nás přirozeně vyvolává nejistotu. A právě proto se může zdát bezpečnější držet se toho, co už máme. Jenže známé neznamená automaticky lepší. Mnoho lidí si až po letech uvědomí, že je od změny neodrazovala skutečná rizika, ale pouze strach z nového. Přitom některé z nejlepších životních zkušeností přicházejí právě tehdy, když se odvážíme vystoupit ze zajetých kolejí.
Když stojíte před důležitým rozhodnutím, zkuste si položit jednoduchou otázku: Kdybych se nebál neznámého, rozhodl bych se stejně?
Příliš se řídíte tím, co si myslí ostatní
Jsme společenské bytosti a názory druhých lidí pro nás mají velkou váhu. Je přirozené chtít zapadnout, být přijímán a cítit podporu svého okolí. Problém nastává ve chvíli, kdy začneme dělat rozhodnutí hlavně proto, že je schvalují ostatní.
Možná si vybíráte kariéru, kterou považuje za prestižní vaše rodina. Možná se držíte životního stylu, který obdivují přátelé. Nebo odkládáte své sny jen proto, že je okolí považuje za příliš riskantní. Názory druhých mohou být cenným zdrojem inspirace. Neměly by však přehlušit váš vlastní hlas.
Nikdo jiný totiž nebude žít důsledky vašeho rozhodnutí. Nikdo jiný nebude každé ráno vstávat do práce, kterou jste si vybrali, ani nést následky vztahů či životních cest, které jste zvolili. Proto je dobré čas od času ztišit hluk okolního světa a zeptat se sami sebe: Co bych chtěl, kdybych se nemusel nikomu zavděčit?
Chcete rozhodnutí udělat příliš rychle
Když čelíme nejistotě, máme tendenci ji co nejrychleji ukončit. Chceme mít jasno. Chceme vědět, na čem jsme. Proto se někdy snažíme rozhodnout dříve, než jsme na to skutečně připraveni. Může se zdát, že rychlé rozhodnutí přinese úlevu. Jenže některé otázky potřebují čas. Potřebují, aby si na ně naše mysl zvykla a aby si jednotlivé možnosti „sedly“.
Určitě jste zažili situaci, kdy jste si s něčím dlouho nevěděli rady, a pak vás řešení napadlo úplně nečekaně během procházky, ve sprše nebo po probuzení. Náš mozek totiž pracuje i ve chvílích, kdy na problém vědomě nemyslíme. Pokud tedy rozhodnutí nemá okamžitý termín, není vždy nutné tlačit na pilu. Někdy je nejlepším krokem dát si pauzu, věnovat se něčemu jinému a vrátit se k otázce později. Často právě tehdy získáme potřebný nadhled.
Příliš analyzujete a ignorujete vlastní pocity
Logika je při rozhodování důležitá. Pomáhá nám porovnávat možnosti, vyhodnocovat rizika a hledat nejlepší řešení. Někdy ale narazíme na situaci, kdy máme všechna fakta před sebou, seznam pro a proti je jasný, a přesto se nedokážeme rozhodnout. Právě tehdy bývá problém v tom, že posloucháme pouze rozum.
Pocity a intuice bývají často podceňované. Přitom nám poskytují informace, které žádná tabulka ani seznam výhod nedokáže zachytit. Možná máte pocit, že byste měli přijmout určitou nabídku, ale něco ve vás se brání. Možná všechno vypadá dokonale, a přesto necítíte nadšení. To neznamená, že byste měli ignorovat fakta. Znamená to pouze, že rozum není jediný nástroj, který máte k dispozici.
Když se nemůžete rozhodnout, zkuste si představit, že jste už volbu udělali. Jak se při tom cítíte? Přichází úleva, radost nebo naopak napětí a neklid? Podobné otázky vám často napoví více než další hodina přemýšlení.
Dokonalé rozhodnutí neexistuje
Mnoho lidí čeká na okamžik, kdy si budou stoprocentně jistí. Kdy budou mít všechny informace a žádné pochybnosti. Takový okamžik ale většinou nepřijde. Každé rozhodnutí s sebou nese určitou míru nejistoty. To není známka toho, že děláme něco špatně. Je to přirozená součást života.
Místo hledání dokonalé volby může být užitečnější soustředit se na to, aby rozhodnutí odpovídalo našim hodnotám, potřebám a aktuálním možnostem. A pokud se ukáže, že jsme mohli zvolit jinak? I to je v pořádku. Důležitější než bezchybná rozhodnutí je schopnost přizpůsobit se, učit se a pokračovat dál.
Zdroj: názory autora - celý článek
