Sportem ku zdraví, je heslo, které se opírá o cvičení s mírou pro radost z pohybu. Sport zaměřený na dosahování rekordů a založený na extrémní fyzické zátěži je podobně škodlivý jako povalečství a obezita. Podle lékařů z Britské kardiologické nadace třeba běžci maratónu a jiných extrémních závodů silně poškozují své srdce a potřebují na stáří kardiostimulátor.
„Ti, kteří si užívají šlachovitou postavu díky maratoónu, triatlonu a železnému muži, potřebují ve vyšším věku častěji kardiostimulátor,“ tvrdí britští vědci.
Laboratorní testy prokázaly, že dlouhodobá nadměrná zátěž poškozuje buňky srdce, takže později dochází k narušení autonomní elektrostimulace srdeční svaloviny.
„Starší atleti, kteří se celý život věnovali vytrvalostnímu tréninku a soutěžím v těchto disciplínách jsou náchylní k narušení srdečního rytmu známému jako arytmie,“ tvrdí vědci z University of Manchester.
„Srdeční tep je řízen sinusovým uzlem v srdci, ale ten je řízen nervovým systémem. Bloudivé nervy snižují srdeční tep, a tudíž se předpokládalo, že nízký srdeční tep u atletů je výsledkem přílišné aktivity bloudivých nervů. Ale náš výzkum dokazuje, že tomu tak není. Ve skutečnosti se mění sinusový uzel v srdci v reakci na trénink a zvláště dochází ke snížení důležitého proteinu kardiostimulace známého jako HCN4, to je zodpovědné za pomalý srdeční tep,“ tvrdí doktorka Alicia D’Souzová z University of Manchester.
Také vědci z USA varují před příliš dlouhým a častým běháním. Příliš mnoho pohybu a příliš náročný pohyb totiž zdraví škodí stejně jako povalečství. A zkracuje život. Ideální jsou jen dvě až tři hodiny běhu týdně. „Ti, kdo cvičí s mírou, věnují se běhu asi dvě až tři hodiny týdně, žijí nejdéle, zatímco lidé, kteří běhají hodně a kteří neběhají vůbec, mají kratší život,“ cituje autory z Kardiovaskulárního výzkumného institutu v Pensylvánii časopis Health Day.
Z analýzy 3,8 tisíce běžců vyplývá, že nejzdravější srdce mají a nejdéle žijí jedinci, kteří běhají asi dvě až tři hodiny týdně. Proč vyšší míra aerobního cvičení škodí stejně jako nedostatek pohybu, studie neřeší. Odborníci však hovoří o opotřebování buněk a tkání. „Čemu zatím přesně nerozumíme, je přesně definování optimální míry běhu pro zdraví a dlouhověkost,“ uvedl autor výzkumu doktor Martin Matsumura z Pensylvánie.
Podle doktora Jamese O’Keefa je běh zdravý, ale nesmí tělo příliš opotřebovávat. Jako u všeho zdravého, pokud je míra extrémní, projeví se spíš negativními účinky. Běhání nevyjímaje. Ačkoli prospívá srdci, plícím, metabolismu a pohybovému aparátu, zároveň běh a sport opotřebovávají buňky a tkáně. U extrémních sportovců je opotřebení nejvyšší a životnost těla se tím zkracuje.
Sledujte nás na sociálních sítích:
