Kalifornští neurologové učinili zajímavý objev. Zřejmě se jim podařilo odhalit, proč někteří lidé koktají. Vada řeči může být vrozená, ale také získaná po úrazu či těžkém psychickém otřesu. Ať už tak či onak, vždy zřejmě dojde ke snížení průtoku krve příslušnými centry řeči v mozku.
Právě pozorováním mozku lidí, kteří koktají, vědci z Jihokalifornské univerzity odhalili, že tito jedinci ve srovnání s nekoktajícími mají snížený průtok krve určitou částí řečového centra. Jedná se o Brokovo centrum v čelním laloku.
Záleží na krvi
„Pozoruhodné objevy představují ohromně důležité informace objasňující tuto nepříjemnou poruchu u dospělých a dětí,“ míní jeden z autorů výzkumu doktor Bradley Peterson.
Pomocí zobrazovací magnetické rezonance jako první sledoval průtok krve mozkem u koktajících osob a srovnal ho s průtokem krve v mozku zdravých jedinců.
„Pokud jsou i jiné oblasti moku, které souvisejí s řečí, postiženy sníženým průtokem krve, pak pozorujeme u dotyčných nejtěžší formy koktání. Míra průtoku krve přímo souvisí se stupněm koktání,“ tvrdí hlavní autor studie profesor Jay Desai.
Zrádný stres
Průtokem krve lze vysvětlit, proč se míra koktání u jednotlivých osob liší také s tím, jak jsou v pohodě, či naopak ve stresu a vzrušení. Při vzrušení a stresu se stahují cévy u všech lidí, u koktajících, kteří ale mají už tak snížený průtok krve v určitých centrech, se proudění krve ještě výrazně omezí.
Právě při vzrušení a ve stresu lidé koktají více. Naopak v klidu a pohodě či při uvolnění (celého těla včetně cév) se jim daří mluvit plynněji.
Sledujte nás na sociálních sítích:
